Který světový státník je váš nejoblíbenější?Anketa
Vydání Alexeje Torubarova do Ruska označil minulý týden Ústavní soud za protiprávní. Server Lidovky.cz se spojil s ruským podnikatelem a přinesl s ním rozhovor. V něm se Torubarov vyjádřil i k nynějšímu závěru Ústavního soudu.
„Samozřejmě jsem rád, že se Česko přece jen zachovalo jako demokratická země, kde nejsou lidská práva jen pojmem. I když jsem na to rozhodnutí musel čekat víc než rok. Je to opravdu dlouhá doba, když se rozhoduje o osudu člověka,“ uvedl. Připustil také, že uvažoval o návratu do Čech, kde má rodinu.
„Myslel jsem na to vždycky, i když mi bylo sebehůř. Ale co dělat v této situaci, když rozhodnutí přijímají ti samí lidé, kteří mě vydali do Ruska. Jak to zase může skončit?“ obává se Torubarov.
Návrat do Ruska je nemožný
Alexej Torubarov strávil v české vazbě 14 měsíců a nyní, po rozhodnutí Ústavního soudu, se mu otvírá možnost žádat o odškodnění. Zatím se tím nezabýval. „Prozatím jsem o tom nepřemýšlel, to není nejdůležitější. Žádné peníze nemůžou vrátit ztracené roky a zdraví, zničené tím utrpením. Pro mě je nejdůležitější získat azyl a být s rodinou, protože návrat do Ruska je pro mě nemožný,“ vysvětluje Torubarov svou situaci.
Podnikatel nyní čeká v Maďarsku na výsledek řízení žádosti o azyl. „Hlavně, že jsem na svobodě a mým případem se vážně zabývají,“ popisuje současný stav a srovnal ho pro Lidovky.cz s tím, co zažil v Česku.
„Od začátku se ke mně v Maďarsku chovají velmi slušně. Nedrželi mě tady ve vazbě, naopak můžu využívat opravdu všech práv žadatele o azyl. V Česku to bylo přesně naopak: Čtrnáct měsíců jsem seděl - většinu času na samotce - v brněnské věznici kvůli nepodloženému obvinění státní zástupkyně Veverkové, které odsouhlasil soudce Vrtek, že jsem prý utekl z Rakouska.“
Torubarov serveru vysvětlil, jak to bylo s jeho údajným útěkem a proč byl v Česku vzat do vazby. „Odjel jsem do Česka, advokát mě odvezl do přijímacího střediska Ministerstva vnitra v Zastávce u Brna, ale tam mě hned zatkli a odvezli do věznice. Opakovaně jsem předložil soudu v Brně potvrzení z Rakouska, že jsem musel odtamtud odjet, jinak bych porušil rakouské zákony. Přesto nadále tvrdili, že jsem odtamtud uprchl, proto můžu utéct i z Česka, a kvůli tomu nařídili vazbu.“
S českými úřady nemá dobré zkušenosti a tvrdí, že v jeho kauze mnohokrát lhaly. „V Česku mě šokovalo, že státní úředníci, a bylo to opravdu mnohokrát, mohou lhát celé zemi, a miliony lidí tomu věří. Měl jsem o Česku jinou představu.“
České a ruské vězení se nedá srovnávat
Podle Torubarova už samotný mnohaměsíční pobyt na samotce byl velkým strádáním. „Jistě se nedá srovnávat české a ruské vězení, protože v Rusku se toho od stalinských časů moc nezměnilo. Tam mučení a ponižování neskončilo, je to obvyklá věc. Hlad, nemoci, žádné sanitární podmínky a léčení, bití, provokace, sebevraždy a vraždy. Už jsem vám o tom povídal, co jsem přežil. Je strašné si jen na to vzpomenout,“ říká.
„Ale bylo pro mě děsivé, že i u vás byli úplně lhostejní k mým zdravotním problémům. K soudnímu jednání mě přivedli s katetrem plným moči, který jsem musel držet v rukách s pouty, a ani soudce, ani státní zástupkyni vůbec nezajímalo, jak mi je. A to už jsem začal ztrácet bolestí vědomí a vůbec nevnímal, co se děje u soudu,“ popisuje Torubarov. Podle svých slov také musel několik měsíců prosit, aby ho začali léčit. „Ale na bezesné noci celý rok na samotce, kde jsem byl držený doslova jako nějaký vrah, na to nikdy nezapomenu.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
