Podle Bělkovského je hlavním důsledkem katastrofy skutečnost, že dosavadní taktika prezidenta není v nové situaci možná. Do té doby bylo základem Putinovy taktiky nedopustit systematické sankce, rozdělit Evropu a USA a donutit tak Západ k rozhovorům o budoucnosti Ukrajiny. „Nyní se situace změnila. Za prvé, Putin má mnohem menší šance se odloučit od separatistů. Za druhé, katastrofa spojila USA a Evropu.”  Bělkovskij dále konstatuje, že událost značně omezila Putinův manévrovací postoj, který byl vždy základem jeho politické strategie. Sestřel letadla je věc, která je nevratná.

Celý text v ruštině ZDE

Politolog se dále domnívá, že se Putin nyní stal rukojmím situace a jeho prvotní reakce na ni byla nervozní a zuřivá ve smyslu prezidentova emocionálního stavu, který prozradilo Putinovo noční vystoupení 21. června po maratonu rozhovorů se světovými lídry. Prezident Ruska tu projevil nervozitu a nedočkavost, když musel vystoupení natočit hned v noci. Putin je nyní v situaci, kdy zjistil, že situace je mnohem vážnější. Anexe Krymu vedla ke sledu nevratných rozhodnutí a u Putina byly stále iluze o tom, že se mu podaří obrátit situaci směrem k vyjednávání. Ty nyní podle politologa mizí.

Vše k tématu sestřelené letadlo nad Ukrajinou

Putin nyní posílí podporu separatistů

V případě, že Evropa přistoupí k tvrdým sankcím, půjde o bolestivé řešení, vzhledem k charakteru hospodářských vztahů mezi Ruskem a EU. A dále bude následovat stagnace a není jasné, co bude Putin dělat dál. „Vzdát se nemůže,” shrnuje Bělkovskij. „Vzdát se znamená plně přerušit podporu separatistů a předat je lídrům Ukrajiny. Putin to nemůže udělat, protože to by znamenalo přiznat porážku, což kategoricky nemá rád.”

Další problém je, že pokud by se vzdal Luhanské a Doněcké oblasti, tak by se zájem obrátil ke Krymu, což Putin nechce dopustit, takže podle názoru Bělkovského musí Putin nyní posílit podporu separatistů. Přitom nevylučuje možnost, že Putin, zahnaný do kouta sankcemi EU, přistoupí k vojenskému řešení a separatisty podpoří přímo ruská armáda - nejprve konkrétními útoky a potom vstupem vojsk na území Donbasu.

Bělkovskij ale odmítl možnost vstupu vojsk NATO na Ukrajinu. „Chápejte, že to by znamenalo velkou válku v klasickém smyslu, ale k ní není nikdo připraven. Není na ni připraveno Rusko, ale u nás všechno závisí od rozhodnutí jednoho člověka. V Americe a Evropě přijímají rozhodnutí instituce, ale je jasné, že USA ani EU nejsou připraveny k narušení konvencí o nedopuštění velké války v Evropě.”

Z Putina se nestane druhý Lukašenko

„Je možné se vyhnout silovému scénáři, pokud se na Západě najde člověk, který bude schopen se vžít do Putina a vést hovory ne z pozice odsouzení, ale z pozice pochopení putinské perspektivy,” tvrdí dále Bělkovskij. Takový člověk by měl mít stejný status jako Putin a neměl by být nijak zainteresován na konfliktu. Předmětem jednání by pak měl být ruský odchod z Ukrajiny a jeho podmínky. „Je třeba nějak odejít z Ukrajiny, ale odejít tak, aby se Putin mohl cítít aspoň relativním vítězem,” argumentuje.

Podle jeho názoru se Putin nemůže stát dalším Lukašenkem, protože význam ruského prezidenta je přeci jenom jiný než běloruského. Lukašenko šel do izolace dobrovolně a nevadí mu. U Putina to je ale jinak. Podle Bělkovského znamená anexe Krymu ale i to, že pro Putina už neexistuje možnost odejít z prezidentského postu. Jeho prostor k manévrování a odchodu se nyní velmi omezil a nutí Putina tzv. „udržet situaci”. Jak Belkovskij tvrdí, Putin upřímně věří v to, že režimy jsou svrhávány zvenčí a nepřijímá myšlenku, že revoluce také mohou vznikat zevnitř jako reakce na panující režim.

Příliš příznivý moment historie

Na otázku, jesli je v Rusku možná revoluce, Bělkovskij odpovídá, že je možná jenom v případě pádu Putina. „A bude se nejšpíš jednat o nacionalistickou revoluci, která bude probíhat pod různými hesly... Nacionalismus je nejskrytější a nejpošlapanější energie v Rusku. Krymské údálosti ji nasměrovaly do kremelského kanálu, ale to nemůže pokračovat navždy,” varuje s tím, že pokud se nedostaví výsledky a lidé si po krymské euforii začnou všímat ekonomických problémů, bude rating Putina padat.

„To je důvod, proč považuji za strategicky nesprávnou krymskou historii: Žene Putina do logiky cyklisty, který musí pořád šlapat na pedály,” shrnuje politolog s tím, že se Rusko nyní nachází ne v příliš příznivém momentu historie a „vůbec není jisté, že se budeme radovat z putinského odchodu, až k němu dojde”.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.