Jsou místa, kam léta nevkročila lidská noha a kde se díky tomu zastavil čas. Například někdo zdědí pozemek na britském venkově a v nějaké po desetiletí zamčené stodole najde sbírku zaprášených automobilových veteránů obrovské hodnoty. Já jsem takto nedávno vstoupil do po desetiletí zamčené plechové garáže a pod jejím stropem jsem našel zavěšenou plechovou ceduli ze šedesátých let minulého století. Na jedné straně stálo „SSSR NÁŠ PŘÍTEL“ a na druhé „SE SSSR NA VĚČNÉ ČASY“.

Kdyby tu garáž otevřel dnešní mladý progresivní rusofob, zažil by kulturní šok. Přátelství s Rusáky? Navíc na věčné časy? To přece nedává žádný smysl! Naši nejlepší přátelé jsou přece Němci! Anebo Američané, když tam zrovna není prezidentem Trump. Generace, která zažila druhou světovou válku, vymřela, a s ní se poroučela i historická paměť. Dějiny se přepisují, aby ladily se soudobým politickým vkusem. K tomu současnému, protiruskému, se nehodí představa, že nás Rudá armáda osvobodila od německého nacismu.