Vojenský analytik, který se zabývá dějinami armády a válečnictví, na svém účtu na síti X (dříve Twitter) vysvětlil, že současná vojenská strategie ruské armády v konfliktu na Ukrajině nápadně připomíná vojenskou teorii, kterou vymysleli váleční experti uvnitř NATO v době pozdní studené války.
Big Serge ve svém vláknu na úvod vysvětluje úplné základy moderního válčení. „Ve válce ve skutečnosti existují dva typy bojových prostředků: manévrové prvky a palba na dálku. Koordinace součinnosti různých manévrových prostředků a palby na dálku je základním úkolem vojenských operací,“ vysvětluje expert.
Jako manévrové prostředky se označují aktiva, která dodávají bojovou sílu na frontové linii, tedy tanky, pěchota, obrněná vozidla a další. Palebné prostředky na dálku jsou systémy, které dodávají palebnou sílu na dálku od linie dotyku – dělostřelectvo, rakety, drony, letadla a další.
Západní vojenští experti v době studené války řešili základní problém, že vojska Rudé armády, případně Varšavské smlouvy disponovala mnohonásobnou převahou v manévrových prostředcích. Jednoduše řečeno, měli mnohem více vojáků, tanků a dalšího vybavení. Návrhů na řešení takové nerovnováhy v případě konfliktu bylo několik.
Fotogalerie: - Čekání na Fica
„První teoretické pokusy o řešení tohoto problému byly skličující. Jednou z myšlenek bylo zaujmout aktivní obranné postavení a soustředit bojovou sílu na nejpřednější linii dotyku. Problémem této koncepce byla sovětská vojenská doktrína postupných operací, kdy na frontu mířily další a další záložní jednotky, které útok posilovaly. I kdyby se silám NATO podařilo porazit počáteční sovětský nápor, proti druhému a třetímu útoku měly šanci mizivou,“ vysvětluje analytik.
Alternativou byla obrana v hloubce bráněného území, v případě studené války nejspíše západního Německa. „Obrana v hloubce by znamenala několik vrstev obranných linií určených k pohlcení a oslabení nepřátelského útoku. To bylo považováno za politicky problematické, protože to znamenalo, že velká část Západního Německa by mohla být obsazena dříve, než Sovětům dojde dech,“ pokračuje expert s tím, že Sovětský svaz byl potenciálnímu bojišti navíc mnohem blíže než Spojené státy, což by situaci ještě ztěžovalo.
Jako nejlepší strategie byla nakonec zvolena ta od amerického vojenského teoretika Johna Boyda. Ta spočívala v zastavení sovětské ofenzivy pomocí kombinace silné a přesné palby z dálky do týlu nepřítele a menších současných protiútoků manévrovými prostředky podél celé fronty.
„Sovětská převaha v bojové síle se opírala o masivní systém podpory. Potřebovali jak dodávat do boje další síly, tak nepřetržitě přesouvat na frontu obrovské množství paliva, munice a materiálu. Přesná americká palba nabízela potenciál narušit sovětský systém udržování dodávkami palebné síly hluboko do týlu bojového prostoru,“ píše Big Serge.
Fotogalerie: - Volebný vlak
„Předpokládalo se, že trvalá a silná úderná schopnost zadusí sovětskou bojovou sílu tím, že ji donutí skrývat a rozdělovat prostředky a zabrání jí soustředit záložní síly, rychle je přesunout na frontu nebo je zásobovat. Doufalo se, že nasycením sovětského týlu údery se podaří výrazně otupit sovětskou bojovou sílu tím, že se Rudé armádě zabrání soustředit nadpočetné prostředky na zemi a zpomalí se jejich příchod na linii dotyku,“ vysvětluje analytik.
Druhou částí vojenské strategie byla doktrína pěchotních protiútoků po celé délce fronty. „Tím by se vytvořila nejednoznačná operační situace a dále by se zabránilo nepříteli soustředit své síly. Obě tyto doktríny, tedy přesné údery do hloubky a zběsilé a agresivní protiútoky, by v podstatě roztáhly bojový prostor do všech směrů, rozmělnily by sovětskou bojovou sílu a zabránily by jim soustředit síly k rozhodujícímu útoku,“ uvádí expert.
A právě podobnou strategii nyní očividně používají Rusové, kteří se brání ukrajinské protiofenzivě. Za prvé jsou velmi aktivní v menších protiútočných operacích a zadruhé neustále ze vzduchu oslabují ukrajinskou armádu v jejím týlu a komplikují jí soustředění všech sil na jih, kde se Ukrajinci snaží o rozhodující postup.
„Zatímco Ukrajinci chtějí soustředit svoje mechanizované zdroje na jihu, Rusové provádějí oportunistické útoky po celé frontě, čímž přitahují ukrajinské zálohy a vytvářejí extrémní operační nejasnosti. Plukovník John Boyd by byl nadšen,“ píše analytik.
„Ruské úderné prostředky mezitím pokračují v útocích na muniční sklady a velitelská stanoviště v jižní části bojiště. Zasahují vlaky a shromaždiště a obtěžují ukrajinské síly pomocí bezpilotních letounů. To vše způsobuje, že je pro Ukrajinu téměř nemožné soustředit manévrové prostředky k rozhodujícímu útoku,“ uvádí Big Serge s tím, že určitě nejde o čistou kopii strategie NATO z doby studené války, ale spíše o jediný racionální způsob obrany v takovém konfliktu.
Thread: Russia, Ukraine, and NATO's doctrinal reversal
— Big Serge ?????????? (@witte_sergei) October 4, 2023
Ever since the Ukrainians began their counteroffensive in the south, a theme has emerged; namely, that the Russians are fighting in a manner eerily similar to that dictated by NATO's late cold-war doctrine. (1) pic.twitter.com/pvqZUrSvmP
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
