Bude Donald Trump v listopadu zvolen prezidentem USA?Anketa
To však dle něho není jedinou rovinou kolem korespondenční volby; tou další je otázka zodpovědného přístupu k volbě. „Lidé, kteří tady dlouhodobě nežijí, volí někoho, kdo se ‚proviní‘ na vás. Zatímco oni žádnou újmou trpět nebudou,“ zmínil také náhled na to, že bude v případě zavedení korespondenční volby snazší volit i pro lidi, kteří jsou dlouhodobě mimo ČR a případné špatné rozhodnutí u voleb tak na jejich životy nikterak nedopadne.
„Je to něco jiného, když někdo v ČR nežije už dvacet let a nehodlá se vrátit,“ dodal Kysela s tím, že v této debatě závisí na délce, po kterou daný člověk pobývá mimo vlast.
Fotogalerie: - Mimořádná o korespondenční volbě
A poslední úhel pohledu se týká tajnosti, kterou opozice v posledních dnech zdůrazňuje. „Je asi vcelku evidentní, že pokud budete považovat za kvintesenci tajného volebního aktu jen a pouze ten, který provedete za volební plentou, tak všechno ostatní vám může připadat podezřelé, ale jde o to, jak moc podezřelé a jestli ta míra podezření je taková, že vám nedovolí k takové technice voleb přistoupit,“ shrnul Kysela.
Otázkou však dle něj je, zda chceme „slevit“ na principu tajnosti – nebo na všeobecnosti voleb. „Když tím hlasováním na zastupitelských úřadech vytváříte určitou faktickou překážku pro výkon volebního práva pro řádově desetitisíce nebo statisíce lidí, tak můžete říci, že trochu slevíte stran principu tajnosti, ale zase přidáte na principu všeobecnosti – a pak jde o to, jak to poměříte a co vám z toho vyjde.“
Zmínil, že pohled na riziko se liší například v pohledu trvání voleb, jelikož zatímco u nás bývají volby dvoudenní, jiné státy se uchýlily k jednodenním, i kvůli obavám z toho, co se může dít s volební urnou přes noc. „Dali jsme přednost bonusu tomu, že máme pocit, že během dvou dní přijde více lidí,“ řekl Kysela, že ústupek jsme u principů voleb již udělali například v tomto.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2023
Navržený mechanismus korespondenční volby je z pohledu Kysely dostačující pojistkou. „Což ovšem neznamená, že v jednom konkrétním, ve druhém konkrétním případě nemůže dojít k nějakém pochybení,“ přiznává. „Ale uvážíte-li, že se pohybujeme v oblasti velkých čísel – mělo by jít o desetitisíce anebo statisíce hlasů – tak v případě, že by došlo ke zneužití v rámci jednotek hlasů, tak to evidentně nemůže mít žádný vliv na výsledek v rámci volebního aktu. Dobrý otazník to je, to se asi nedá říci, že ne…“ zaznělo. Námitky opozice však Kysela nepovažuje za „přesvědčivé“, aby případný výsledek pro korespondenční volbu zvrátily u Ústavního soudu.
Přezkum Ústavním soudem dle Kysely může pomoci pouze za předpokladu, že se „nebude šířit ten pocit, že celý stát je vlastně nedůvěryhodný a že všechny instituce jsou nedůvěryhodné, protože jsou součástí matrixu, že je to deep state, establishment, pětikolka a tak dále“.
Námitky, že se vláda snaží, aby byl návrh na korespondenční volbu účinný již u příštích sněmovních voleb, však Kysela přijímá. „Trošku to zavání účelovostí. Pokud má zákon o správě voleb být účinný od 1. ledna 2026 a všechny volební předlohy, které byly projednávány a schvalovány mají být od 1. ledna 2026, tak najednou vytvořit konstrukci, kdy pro ty jedny volby v tom předloženém zákoně vytvářím zvláštní úpravu, tak to asi účelové je,“ hodnotí Kysela.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
beran 96
