Co se týče zdravotnických nadstandardů, tam bylo podle Rychetského od počátku jasno. „Jde o oblast základních lidských práv, tato práva lze sice v jistých případech omezit, ale pouze patřičným zákonem, nikoliv vyhláškou,“ uvedl rozhodně.
V případě zdravotnických poplatků došlo k jejich úplnému zrušení, vybírat se tedy budou pouze do konce tohoto roku. „Jejich existence není protiústavní, ale není možné takový poplatek paušálně uplatňovat na lidi, kteří jsou sociálně slabí, na děti a důchodce,“ vysvětlil odmítavý postoj Ústavního soudu a dodal, že v takové podobě nejsou zdravotnické poplatky vybírány nikde v Evropě a jako takové jsou zcela nepřijatelné.
Holcát: Standardy by se měly zachovat
Navýšení poplatků z 60 na 100 korun navíc podle Rychetského nezohledňovalo, „kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou součástí léčby, tedy vlastně součástí vlastního medicínského výkonu, například pobyt na jednotce intenzivní péče, a kdy jde skutečně o doprovodnou hotelovou službu“.
S jeho slovy o nadstandardech ale výrazně nesouhlasil náměstek motolské nemocnice Martin Holcát, kterého si designovaný premiér Jiří Rusnok vybral jako budoucího ministra zdravotnictví. „Možná si podají ústavní stížnost sami pacienti, když si budou chtít připlatit, ale nebudou mít možnost,“ poznamenal s tím, že většina nemocnic jednoduše nebude mít peníze na to, aby všem svým pacientům zaplatila například lepší čočky. „Je přece svoboda každého pacienta, aby si mohl připlatit,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
