Otázkou je, proč náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht (ANO) tlačí SAP do státní správy, když tato německá soukromá firma již předvedla, jak umí tlačit na stát. Příkladem může být Státní zemědělský intervenční fond. Na realizaci jeho ICT systému při vstupu ČR do EU získala firma SAP výsadní postavení.

Systém stál miliardy korun a za stálé prodlužování smluv si SZIF vysloužil pokutu od antimonopolního úřadu. V roce 2010 platil SZIF firmě SAP 600 milionů korun ročně za údržbu systému a dalších 75 milionů jako poplatek za licence. V tomto případě se stal fond rukojmím smluv, které byly uzavřeny za působení ministra zemědělství Palase (ČSSD), a firmy SAP. Fond nevlastnil autorská práva k vlastnímu systému, smlouvy mu neumožňovaly bez souhlasu SAP zajistit úspory nákladů. Navíc pokud by SZIF ukončil smlouvu se SAP, nemohl by dál užívat ani tu část systému, na jejímž vývoji se podílel.

Sám šéf české pobočky SAP Roman Knap nedávno veřejně přiznal, že dvoumiliardový obrat české pobočky „narazil na svůj strop“. Většinu tvoří příjmy ze služeb, prodej nových licencí dosahuje půlmiliardy ročně a za více než třetinou z nich dnes stojí menší firmy. Velké tuzemské společnosti si totiž většinou již své dodavatele ICT systémů vybraly.