Rozehnal připouští, že v daném případě se zřejmě nejednalo o protiprávní jednání, ale spíše o projev ne zcela vhodného náboženského aktivismu. Pokud by však islámská náboženská policie ve Wuppertalu začala zákaz prodeje a pití alkoholu, šíření pornografie a konání diskoték a koncertů skutečně vymáhat tím, že by zabraňovala jiným vstup do těchto zařízení, což se dle jeho zjištění v některých zprávách rovněž objevilo, soud by to prý posuzoval zásadně odlišně.

„Zcela jistě by se jednalo o omezování osobní svobody, neboť to nespočívá pouze v neumožnění nějaký prostor opustit, ale i v bránění do nějakého prostoru vstoupit. Situace by však byla ještě závažnější, neboť by se jednalo o útok na samotnou podstatu státního zřízení,“ říká advokát.