Vláda má po jmenování třicet dní na to, aby předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Jak ale při každé příležitosti zdůrazňuje premiér Babiš, Ústava nezná rozdělení na vládu před hlasováním a po hlasování. Proto se jeho ministři hodlají od prvního dne vrhnout do práce naplno.

Ani ústavní právníci se podle deníku Právo neshodnou, co vláda, která ještě neprošla testem důvěry, může, a co už ne. Podle Jana Kysely z pražské Právnické fakulty by měla provádět jen neodkladné kroky a v prvním měsíci se zaměřit pouze na přípravu programového prohlášení. Jak však sdělil premiér Babiš, jeho vláda, která se neoficiálně schází již více než týden, už má tento dokument téměř hotový.

Právník Jan Wintr ale oponuje, že Ústava nerozlišuje pravomoci vlády před hlasováním o důvěře a po ní. Podle něj by takové rozdělení mohlo být potenciálně velmi rizikové, například pokud by byla nová vláda jmenována v komplikované mezinárodněpolitické situaci a nemohla by rozhodovat, protože by musela měsíc čekat na hlasování o důvěře.