„Odtrhává se Česká republika od svých spojenců?“ I tuto otázku pokládá politolog Josef Mlejnek v souvislosti se čtvrteční schůzkou Zemana se šéfem Kremlu. „Hlavní problém je, že z Evropské unie tam nejeli nejvyšší představitelé, státy vyslaly delegace na úrovni ministrů zahraničí nebo velvyslanců. My jsme jediný stát EU, který tam poslal hlavu státu,“ připomíná Mlejnek. „Politika je také o tom, s kým se setkáváte, kdo přijede a kdo ne. Projevujeme inklinaci k autoritářským režimům? Je to samozřejmě velmi nešťastná politika,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Mlejnek
Koller: Vojensky by Rusko a Čína stačily na kohokoli
Prezident Vladimir Putin mimo jiné na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem zmínil, že existující problémy je třeba řešit „spojeným úsilím, aniž se od sebe vzájemně odvrátíme a rozejdeme se“ a k tomu doplnil směrem k Zemanovi: „Plně sdílíme toto vaše stanovisko.“ Vojenský analytik Martin Koller považuje setkání samo o sobě za zajímavé: „Je to setkání prezidenta našeho ministátu, který funguje jako kolonie, s představiteli dvou velmocí, což se běžně nestává. Čína se ekonomicky přibližuje pozici první světové velmoci, vojensky sice ne, ale vojensky by patrně s Ruskem stačila na kohokoli,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Rusové k nám prý mají dobrý vztah, ale my se k nim chováme jako nepřátelé
V rozhovoru pro agenturu TASS uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov, že „vztahy Ruska a Česka měly vždycky partnerský charakter a donedávna se vyznačovaly slušnou dynamikou“. Kreml podle Ušakova zaznamenává upevnění kontaktů mezi ruskými a českými regiony. Putin vyjádřil naději ve zlepšení rusko-české obchodní výměny poznamenané sankcemi.
„Oni k nám mají dobrý vztah, ale my se k nim chováme jako nepřátelé. Embargo škodí nám, škodí Rusku a jediný, kdo na tom vydělává, jsou USA, potažmo Čína, takže jsme spíš u otázky smysluplnosti embarga,“ reagoval Koller.
Mlejnek varuje: „Českou republiku lákají, aby spolupracovala více s Ruskem, ale cíl je politický.“
Jenže právě v tom, že Putin vyjadřuje přesvědčení a víru ve fungující obchod, vidí politolog Mlejnek velké riziko: „Rusko se samozřejmě snaží zmírnit sankce a rozbít jednotnou evropskou politiku vůči sobě, a tak se jim Miloš Zeman hodí. Českou republiku lákají, aby spolupracovala více s Ruskem, ale cíl je politický. Vycítili, že mohou přes Miloše Zemana nahlodávat jednotnou politiku Evropské unie a bořit ji,“ vysvětluje.
Zeman: „Je třeba schválit jednotnou rezoluci Rady bezpečnosti.“
Český prezident Miloš Zeman v Pekingu vyzval Rusko, aby se připojilo k mezinárodnímu úsilí o zastavení teroristických akcí Islámského státu. Při setkání s Putinem hovořil o potřebě čelit kampani teroristů vytvořením mezinárodních sil. Požádal přitom Putina, aby se k této iniciativě připojil. Zeman poznamenal, že o této otázce hodlá mluvit v projevu na nadcházející schůzi Valného shromáždění OSN v New Yorku. Tam má v plánu promluvit i Putin. „Je třeba schválit jednotnou rezoluci Rady bezpečnosti, podobnou té, která byla přijata v reakci na teroristické útoky v Somálsku,“ konstatoval Zeman. Protiteroristické síly by se podle něj neměly zaměřit na okupaci území, ale mířit na výcvikové tábory extremistů a na jejich pohlaváry.
Fotogalerie: - Zeman v Číně
Koller: Vznikne praktický problém tyto síly vytvořit
Jako „krásnou ideu“ označuje tuto myšlenku Koller, otázkou je, jak může vypadat v praxi: „V době rozhádanosti USA a Ruska, přičemž na stranu USA se připojuje vedení EU, bude praktický problém tyto síly vytvořit. Další problém je, že USA bojují proti Islámskému státu, jenže na druhou stranu to vypadá, že některé státy NATO ho podporují. Spojené státy a jejich spojenci nečinně přihlížejí tomu, že Islámský stát obchoduje s kvanty kradené ropy, a tím se udržuje jeho existence,“ popisuje vojenský analytik. „Některé země tam dodávají i nejnovější výzbroj, takže můžeme říci, že teroristé bojující proti režimu prezidenta Asada používají nejmodernější evropskou výzbroj,“ doplňuje. Podle Kollera vyvstávají i další problémy: „Rusko a Čína jsou zadobře s režimem prezidenta Asada, který je rozhodně výrazně lepší než nějaké teroristické uskupení, a na druhé straně proti tomuto režimu bojují Spojené státy a Turecko, takže je otázkou, jak by koalice proti IS měla vypadat, kdo je kdo, kdo proti komu bojuje a za jakým účelem.“
Psali jsme:
Zeman bude vadit všem, kteří využívají válku
Hlas prezidenta, i když z „minizemě“, ale prý bude slyšet. „Určitě. Bude vadit všem, kteří využívají tamější války k tomu, aby kořistili, vytvářeli politická nátlaková uskupení z hlediska ilegálních imigrantů, kterým říkají běženci, kteří vytvářejí největší ohrožení Evropy a jsou v podstatě zásadní bezpečnostní otázkou současnosti. Ti budou reagovat nepřátelsky, a to je chyba, protože pokud se nesjednotíme, dopadneme špatně,“ argumentuje Koller pro ParlamentníListy.cz.
Mlejnek: Zapojení Ruska do mezinárodní koalice proti IS by znamenalo jeho posílení
Politolog Mlejnek ale varuje před rizikovým podtextem Zemanovy vize: „Na první pohled to vypadá hezky, ale v zásadě by šlo o vtažení Ruska do nějakých záležitostí, za které by mohlo chtít Rusko nějakou kompenzaci. Pro diváky to vypadá, že jde o kovbojku, že je třeba se postavit padouchům v Sýrii, ale tady se hraje složitá diplomatická a politická hra,“ uvedl Mlejnek. „Zapojení Ruska do nějaké mezinárodní koalice států, která by bojovala proti Islámskému státu, automaticky znamená posílení Ruska v mezinárodní politice. Není to tak nevinné, jak vše vypadá na první pohled,“ dodal.
Koller: „Někteří politici s účelovým kritizováním našeho prezidenta ztrácejí smysl pro realitu.“
Vojenský analytik v reakci na oslavy výročí 70. let od konce druhé světové války v Asii připomíná nejtemnější stíny minulosti i názory odborníků: „Podle některých historiků nezačala II. sv. válka v Polsku, ale v Číně japonskou invazí a zde si můžeme připomenout i to, že docházelo k masovému vraždění čínských civilistů japonskými vojáky nebo k tzv. znásilnění Nankingu, kde bylo znásilněno snad několik desítek tisíc žen,“ uvedl Koller. „Z tohoto hlediska jsou protesty proti návštěvě Miloše Zemana v zemi, která nesla velké ztráty v boji za lepší budoucnost, v boji proti japonskému imperialismu podporovanému německým nacismem, opravdu podivné. Někteří politici s účelovým kritizováním našeho prezidenta ztrácejí smysl pro realitu,“ dodal. Zeman se s Putinem letos setkal už podruhé, obě schůzky se přitom uskutečnily při příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války. V květnu český prezident s Putinem jednal v Moskvě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
