Schwarzenberg chce větší podíl na Antarktidě. Navrhne to vládě

16.04.2013 20:58

Ministr zahraničních věcí a vicepremiér Karel Schwarzenberg (TOP 09) navrhne ve středu vládě, aby se Česká republika ještě více podílela na využívání Antarktidy a mohla rozhodovat o její budoucnosti. Česko provádí na Antarktidě vědecký výzkum, na ostrově Jamese Rosse má od roku 2006 výzkumnou polární stanici. Důvody jsou ale i zahraničně-politické vzhledem k budoucímu využívání přírodních surovin.

Schwarzenberg chce větší podíl na Antarktidě. Navrhne to vládě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Schwarzenberg

Ministerstvo zahraničních věcí chce proto podat žádost o takzvaný konzultativní status, který by rozšířil pravomoci Česka v rámci již podepsané smlouvy o Antarktidě.

ČR už splnilo podle návrhu, který má ČTK k dispozici, podmínky, aby status získalo. Díky němu se zástupci ČR budou moct aktivně zúčastnit s hlasovacím právem zasedání smluvních stran, spolupodílet se na regulaci využívání Antarktidy a rozhodovat o její budoucnosti. K původní smlouvě o Antarktidě už přistoupilo bývalé Československo v roce 1962.

Česká výjimka

ČR tak bude moct například rozhodovat o otevření kontinentu těžbě nerostných surovin a dalším komerčním aktivitám, komerčním využití výsledků vědeckého výzkumu, ze kterého by mohla mít republika v budoucnu ekonomický přínos, pravidlech rozvoje turismu a kodexu chování pro návštěvníky nebo případném vojenském využití Antarktidy.

ČR patří mezi více než čtyřicet aktivních států, které na Antarktidě provádějí vlastní vědecký výzkum a dokonce mezi třicítku států s vlastní výzkumnou stanicí. Avšak je jedinou z těchto zemí, která nemá konzultativní status. Podle ministerstva zahraničních věcí je proto přirozené, že jako u ostatních států, které vyvíjejí podobně významnou činnost, by mělo dojít k povýšení formálního českého statusu.

To je podle návrhu v rámci smlouvy významné i z pohledu zahraničně-politického, protože se na mezinárodní scéně otevírá debata o budoucnosti tohoto světadílu, možnostech těžby nerostných surovin a využívání přírodních zdrojů.

Země nikoho

Předtím, než byla Antarktida prohlášena v roce 1959 mezinárodním územím, si na ni činily územní nároky například Velká Británie, Nový Zéland nebo Chile. Vycházelo se z principu "země nikoho", kterou si může jakýkoli stát přivlastnit jejím objevením nebo okupací. Po druhé světové válce se však zabránilo přivlastnění kontinentu přijetím mezinárodní smlouvy o Antarktidě, kterou podepsalo i sedm původních států.

Ve smluvních stranách existují dvě kategorie států: smluvní strany s konzultativním statusem a smluvní strany bez konzultativního statusu. Ten má trvale přiznáno dvanáct původních signatářských států a každá smluvní strana, která "projevuje svůj zájem o Antarktidu tím, že tam vyvíjí podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost, jako je vybudování vědecké stanice nebo vyslání vědecké expedice". Jde například o Argentinu, Austrálii, Belgii, Čínu, Indii nebo Spojené státy.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jno, čtk

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…