Hned v úvodu novináře ujistil, že nechápe, proč německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier hovoří v souvislosti s Ukrajinou o „studené válce“, když v dané oblasti už dávno vypukla válka horká. „Mám velmi konzervativní chápání mezinárodního práva. A podle něj, pokud jedna země se svou armádou vnikne na území jiné země, a to Rusko na Ukrajině udělalo, jedná se o válečný akt. Všechno ostatní je jen obelhávání sebe samého,“ uvedl Schwarzenberg.
Pak mu novináři připomněli jeho slova, že je třeba Ukrajině pomoct „všemi prostředky“, a zajímalo je, zda mezi ně počítá i zbraně. Odpovědí byl vehementní souhlas. „Musíme Ukrajině pomoct i dodávkami zbraní. Jinak nemá proti vybavené a trénované ruské armádě šanci. A Putin ji sežere po kouscích,“ varuje exministr.
Proto doufá, že evropské země začnou Ukrajině zbraně dodávat. Je mu prý líto, že k tomu není připravena jeho vlastní země. „Obávám se, že toho budeme litovat. Nedostatek odhodlání někdy bývá hořký,“ uvedl.
Ani v Německu si podle něj řada lidí doposud neuvědomuje závažnost situace. „Mnozí pořád věří, že je to nějaké nedorozumnění, pamatují si Putina, jak ve Spolkovém sněmu hovořil o hospodářské spolupráci,“ obává se. Tito lidé podle něj zavírají oči před realitou.
Sankce, které Západ na Rusko v souvislosti s děním na Ukrajině uvalil, podle něj nejsou dostatečné, a navíc přišly příliš pozdě. Měly prý přijít okamžitě po obsazení Krymu, kdy EU svým váháním Putinovi naznačila, že má volnou ruku.
Karel Schwarzenberg
„Šrouby se budou muset utáhnout mnohem silněji. Hlavně u finančních sankcí, tam je ještě velký prostor,“ doporučuje. Bude to prý možná dost nákladné, ale pokud nic neuděláme, bude cena mnohem vyšší.
Na dotaz, čeho chce prezident Putin podle něj vlastně dosáhnout, Schwarzenberg připomněl slova, že kolaps SSSR byl největší tragédií dvacátého století. Proto si myslí, že konečným cílem je obnovení Sovětského svazu, byť samozřejmě s jiným jménem a odlišnou ideologickou orientací. „Na Ukrajině usiluje o územní zisky, ale také o udržení situace `ve varu`, aby mohl sousední zemi destabilizovat natrvalo. A tím si Moskva zajišťuje svůj vliv."
Nyní podle něj Putin už může jen těžko ustupovat a dělat kompromisy. Stal se totiž obětí vlastní imperiální propagandy. Takové úvahy jsou však podle něj beztak bezpředmětné, protože Západ podle něj nemůže připustit nějaký kompromis, při kterém by Putinovi k zachování tváře zanechal část jeho „lupu“. V takovém případě by prý vlastní tvář ztratil.
Jako příklad neopodstatněných ústupků Putinovi uvedl summit NATO v Bukurešti v roce 2008, který kvůli dobrým vztahům s Ruskem zamítl přistoupení Gruzie a Ukrajiny k Alianci. „Bylo to chyba, protože Putin to pochopil jako povolení, že si s těmito zeměmi může dělat, co chce,“ hodnotí dnes zpětně exministr.
Ohrožení se podle něj týká i dalších zemí. Zejména pobaltských republik, které kdysi patřily k Sovětskému svazu a dodnes v nich jsou významné ruské menšiny. Putin se navíc podle něj snaží získat některé členské země EU, a tím ji rozvrátit. To vše podle něj hrozí v Evropě skutečně velkým požárem.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
