Anne-Marie Großmannová, šéfka ocelářské skupiny GMH, což je rodinný podnik se sídlem v Georgsmarienhütte u Osnabrücku, se zabývá mnoha činnostmi – od recyklace šrotu přes výrobu a zpracování oceli až po kovářské technologie a odlévání, ale vedle toho se skupina věnuje i strojírenským zakázkám. Skupina zaměstnává přibližně 6 000 lidí, většinou v Německu a Rakousku, a své výrobky dodává do celého světa. S tržbami kolem 2 miliard eur.
Ale přestože jde o firmu obřích rozměrů, ocitla se v problémech. V problémech je podle ní vlastně celé Německo. V rozhovoru pro nejčtenější německý deník Bild prozradila, že jí trhalo srdce, když si povídala se svými stážisty a zjistila, čeho se ve svých přibližně dvaceti letech bojí úplně nejvíc.
„Ptala jsem se jich, co chtějí do budoucna. A studenti mi řekli: ‚Jediné, co chceme, je mít i v budoucnu stále práci.‘“ Když to šéfka ocelářského gigantu popisovala, podle deníku Bild jí zvlhly oči pohnutím. „Tito mladí lidé, sotva starší 20 let, se tak bojí budoucnosti. A to je okamžik, kdy se opravdu naštvete – a máte nutkání dál bojovat.“
Snídaně s mladými lidmi podle Großmannové ukázala, o co v Německu ve skutečnosti jde. O budoucnost německého ocelářského průmyslu – a živobytí tisíců lidí, kteří jsou na něm závislí. Jenže v tuhle chvíli je situace v ocelářství tak obtížná, že prý sama neví, co bude dál.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.


