Zásadním podnětem pro takovéto rozhodnutí bylo podle Pospíšila pouze plynutí času. „Ústavní soud dospěl k názoru, že délka Rathova pobytu za mřížemi byla natolik dlouhá a nebyla dostatečně zdůvodněná, aby se jednalo o adekvátní vazbu v souladu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl.
Obecná hranice, která by určovala odpovídající délku vazby, podle Pospíšila neexistuje. Vždy je prý totiž nutné posuzovat každý případ jednotlivě s ohledem na individuální okolnosti. V tomto konkrétním případě dle jeho slov nejvíce Ústavnímu soudu vadilo, že důvody pro jeho věznění byly stále stejné jako v květnu 2011, kdy byl exhejtman vzat do vazby. „A to samozřejmě není možné, tyto důvody je třeba zesilovat,“ dodal.
Pospíšil také potvrdil, že tento krok Ústavního soudu znamená i vzkaz pro všechny soudce a říká jim, jak mají postupovat. A to prý samozřejmě nejen v případech bývalých vysokých politiků, ale všech občanů.
Podle vyjádření Rathova advokáta Romana Jelínka se jedná o průlom v této kauze. „Je to poprvé, co nám Ústavní soud vyšel konečně vstříc,“ nechal se slyšet a připomněl dvanáct stížností, které Rath už k této instituci podal, avšak zůstaly nevyslyšeny.
Dalo se to čekat
Předseda Okresního soudu v Kutné Hoře a člen Soudcovské unie Petr Franc v této záležitosti poznamenal, že se jednalo o očekávaný krok, a to zejména po listopadovém propuštění Ratha Vrchním soudem v Praze.
„Zda je to správné, to nemohu posoudit, neznám konkrétní údaje z případu a těžko mohu posuzovat správnost či nesprávnost tohoto rozhodnutí. To ukáže až čas,“ okomentoval to dále Franc. Dodal, že ale může uklidnit občany tím, že se rozhodně nejedná o žádnou předzvěst masového propouštění.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
