„My jsme si nejdříve udělali širší výběr,“ vysvětlil, jak se tvořilo v rámci podcastu Přepište dějiny vyhlášení ceny o nejlepšího přepisovače dějin letošního roku. Do užšího výběru se dostali postavy jako Tomio Okamura, Andrej Babiš, Lubomír Volný, Miloš Zeman, Vlastimil Vondruška, Daniel Landa. „Nebyli to jen politici,“ dodal. Historik Michal Stehlík se vyjádřil k nominaci expremiéra Andreje Babiše, kterého do užšího kola vynesla jeho emotivní agitace za znárodnění hory Říp.

„U Andreje Babiše bylo zvláštní, že se po celou dobu historii vyhýbal. Jeho populismus byl velmi aktuální, byly to důchody, slevy, postarám se o vás, brnkal na strunu normalizační povahy. Teprve se Řípem zahrál na nacionální vlnu. Ale nebyl to dlouhodobý trend na rozdíl od aktuálního prezidenta, který když je třeba, tak toho sudeťáka vytáhne z klobouku vždycky,“ říká historik Michal Stehlík.

Podle nich se skutečně do historie a školních osnov zapsal Václav Klaus především v kontextu transformace 90. let, přechodem mezi komunismem a kapitalismem, liberální demokracií, kupónovou privatizací. „Byl bych mnohem skeptičtější k roli Miloše Zemana. Zda se nestane nějakým dalším zapomenutým Antonínem Novotným na prezidentském stolci, zatímco Klaus tam nebude mít svoje prezidentství, ale rozhodně tam musí mít léta 1990 až 1994,“ predikuje historik Michal Stehlík. „V rámci evropských či světových dějin tam ale nebude nikdo v rámci moderních dějin,“ troufá si říci historik s tím, že je velmi skeptický k tomu, že jsme něco světu mohli v posledních letech dát. „Doufám, že Andrej Babiš bude v učebnicích politologie, protože je to hezký příklad toho, jak to nedělat,“ doplňuje publicista Martin Groman.