Senátor Brož: Problém je v nás všech, v téhle společnosti

Pane senátore, na konci října se konaly předčasné volby do sněmovny. Jak nahlížíte na jejich výsledek a především na současný vývoj v dolní komoře Parlamentu, kde bylo možné zatím více než povolební vyjednávání sledovat rozkol uvnitř ČSSD?

Myslím, že jsem se v minulém rozhovoru rozepsal na téma sebedestrukce vítězné politické strany (je jedno, z které strany spektra) po volbách do Poslanecké sněmovny v ČR a také o tom, že nakonec se jednání vždy zvrhnou na boj o křesla a zapomene se na věc samotnou. Ani letošní volby nebyly výjimkou. Je to velká škoda.

Vlády v České republice jsou ale zejména v důsledku rozložení mandátů v posledních letech čím dál méně stabilní a někteří tak volají po změně volebního systému. Souhlasíte? Patříte mezi zastánce přímé volby prezidenta. Uvítal byste tak například myšlenku hnutí Úsvit, které požaduje zavedení přímé demokracie švýcarského typu?

Problém není primárně ve volebním systému, problém je v nás všech, v téhle společnosti. Na jedné straně všichni vidíme, co je třeba kolem nás udělat. Potřebujeme stabilizovat daňové zákony, potřebujeme stabilizovat financování zdravotnictví a školství. Potřebujeme dobudovat silniční a železniční koridory a mnoho dalších věcí. To všichni vidíme a ve volební kampani v době slibů se o tom popíší stohy papírů a tisíce billboardů. Ale ve chvíli, kdy voliči přidělí zodpovědnost svými hlasy ve volbách a má se přejít k realizaci, tak v jedné ze dvou vítězných stran začne vnitřní boj o křesílka a druhá, která si nechá nadělit skoro 20 % ve volbách, pak řekne, že vlastně ani vládnout nechce, pak neví, jestli chce a pak si to nakonec rozmyslí. To je příznačné, jsme národ kritiků, to nám jde výborně. Ale chybí nám zodpovědnost. Pokud se budeme všichni zodpovědně stavět ke svému životu a životu své země, pak je jedno, jakým způsobem budeme volit. Obecně jsem ale příznivcem spíše posílení prvků většinového systému, pokud by se mělo něco měnit.

Ani existence senátu však není ve vyspělých zemích samozřejmostí. V mnoha z nich, včetně České republiky, se vedou časté a vášnivé debaty o jeho účelnosti a prospěšnosti. Jak byste argumentoval vy osobně? A domníváte se, že je skutečně nutné mít u nás na 280 zákonodárců?

Respektuji Ústavu ČR a do těchto diskuzí se nerad pouštím. Samozřejmě, že o počtu zákonodárců a komor se dá diskutovat do nekonečna. Najdete vždy pro a proti, stejně jako když budete diskutovat, zda potřebujeme premiéra, nebo zda má vládu vést prezident, když máme přímou volbu. Pokud jsem ale vyzván k argumentaci pro Senát, tak ho najdeme například v nedávné době. Myslím, že se Senát choval v posledním půlroce v době krize Poslanecké sněmovny velmi zodpovědně a ukázal, že může nastat situace, kdy jednoznačně potřebný je. Být několik měsíců úplně bez zákonodárného sboru by se mi zdálo téměř neúnosné. A vášnivé debaty bychom měli vést o mnohem důležitějších věcech pro život občanů naší země.

Infobox

senátor a starosta Šumperka Zdeněk Brož (PBB)

Mgr. Bc. Zdeněk Brož

* 3. května 1957

Po absolvování gymnázia v Šumperku vystudoval zeměpis a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde získal titul Mgr. a posléze studoval dálkově ekonomiku a management na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde získal titul bakalář. Pracoval více než třicet let jako učitel a později i jako ředitel III. základní školy v Šumperku ("Hluchák").

Do zastupitelstva města Šumperka byl poprvé zvolen v roce 1990 za Občanské fórum, v letech 1994 a 1998 pak za Sdružení nezávislých kandidátů (v roce 1998 se stal místostarostou města). V roce 2002 úspěšně kandidoval za Nezávislé a následně byl zvolen starostou města. V letech 2006 a 2010 obhájil jak mandát zastupitele, tak starosty Šumperka (tentokrát jako kandidát hnutí Nezávislá volba).

Za hnutí Nezávislá volba kandidoval i v krajských volbách 2012 v Olomouckém kraji, ale neuspěl. Naopak v senátních volbách 2012 v obvodu č. 65 - Šumperk uspěl jako nestraník kandidující za KDU-ČSL a Nezávislou volbu, když ve druhém kole porazil Miloslava Vlčka poměrem 55,52 % : 44,47 % (do druhého kola postoupil se ziskem 25,51 % z prvního místa). V Senátu je členem Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí.

Zdeněk Brož je ženatý (manželka Helena Brožová) a má dvě dcery (Helena a Zdeňka).

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Na čem konkrétně nyní v Senátu pracujete a co byste vyzdvihl za rok svého působení ve funkci?

Konkrétně jsem byl minulý týden členem delegace výboru pro obranu, zahraniční věci a bezpečnost, jež jednala v Bulharsku o velmi závažných otázkách, které se týkaly působení českých energetických firem, vstupu Bulharska do Schengenu nebo pomoci při zvládání vlny uprchlíků ze Sýrie, která Bulharsko zasáhla.

Za rok působení v Senátu bych vyzdvihl způsob komunikace v Senátu a jeho podřízených složkách, který vede k tomu, že se jedná a hlasuje v prostředí, které má velmi dobrou pracovní i lidskou úroveň. V takovém prostředí je možné schvalovat dobré zákony a to je především úkolem Senátu.

Vy osobně jste také doufal, že po ustanovení nové vlády najdete ty správné ministry, kteří budou naslouchat problémům Jesenicka s Šumperka. Šumperk a Jesenicko jsou však poprvé bez poslanců. Jste stále tak optimistický? A jaké konkrétní problémy byste s nimi chtěl prioritně řešit?

Samozřejmě, že jsem optimistický. Největším problémem mého regionu je dopravní dostupnost a pracovní příležitosti. O tom budu samozřejmě jednat se všemi, kdo budou ochotni naslouchat. Myslím, že nemůže být rozhodující, odkud poslanci jsou. Pevně věřím, že nová sněmovna i vláda bude pracovat systémově a bude se zabývat ve svých programech příhraničními regiony. Ostatně ani já bych nikdy nechtěl utrhnout pro Šumpersko a Jesenicko cokoliv za tu cenu, že by kvůli tomu jiná území republiky trpěla nedostatkem. Existuje mylná, ale dosti častá myšlenka, že poslanec a senátor trhá kdesi v Praze nějakého medvěda a jeho části vozí potom domů, aby nasytil svůj region. To není moje představa řízení státu. Zřejmě to tak dříve bylo, ale věřím, že jde o překonaný přístup a místo toho nastoupí systematická práce.

V komunální politice působíte již řadu let a jak jste se svěřil pro naše stránky, věříte, že se Vám daří vytvářet dobrou atmosféru na radnici i ve městě, bohužel zabránit odchodu obyvatel za lepší prací a existenčními důvody ale nemůžete. Co se snažíte dělat proto, aby k tomu docházelo minimálně? Podařilo se vám například přilákat v poslední době do města nějakého nového investora? A na co nejčastěji při vyjednávání narážíte?

Pokud otázka míří na pokles obyvatel v samotném Šumperku, tak najdeme několik důvodů. Myslím, že tím největším je přesun obyvatel o několik kilometrů do sousedních vesnic, kde si mohli koupit levnější pozemky na výstavbu rodinných domů. Tohle nepovažuji za závažný problém a je to něco naprosto normálního, co se v určitém momentě vývoje společnosti děje po celém světě. Většina z nich ale dále ve městě pracuje, jezdí do školy, za kulturou, nákupy atd. Pouze překročili hranici jménem katastrální území a evidenčně náleží do sousední vesnice. To bude největší důvod úbytku obyvatel samotného Šumperka a nárůstu obyvatel sousedních vesnic. Druhým důvodem je ekonomická migrace, ta se projevuje v celém regionu. Lidé jednoduše jdou „za lepším“. Částečně proto, že nemohou sehnat práci, která by jim vyhovovala. Mnohdy ale také proto, že za stejnou práci dostanou v Praze o polovinu lepší plat, někdy dokonce dvojnásobný. Tohle nevyřešíme nástroji, které má zastupitelstvo legálně v rukou, já ani nikdo z mých kolegů starostů. Musel bych jedině někoho přesvědčit, aby udělal ze Šumperka nové Slušovice. A to bych popravdě ani nechtěl. Proto se snažíme spíše zodpovědně vytvořit příjemné místo pro život každého, kdo zde zůstat chce. Dostupnost přírody, nabídka kulturního a sportovního vyžití jsou naše výhody. Neztrácíte hodiny dopravou, za deset minut jste všude pěšky nebo na kole. Vzduch je čistý, les na dosah ruky. Nabídka pracovních příležitostí je přiměřená městům podobné velikosti, samozřejmě že bychom byli rádi za další. Myslím, že to není málo. Máme ale všichni ještě jeden velký problém, o kterém se ale málo hovoří a přitom je nesmírně závažný pro celou Českou republiku. Rodí se málo dětí. A to je sám o sobě problém na samostatný rozbor, a pokud se situace nezmění, stane se v budoucnosti velmi závažným.

Prozradíte nám také, co ve městě chystáte nového?

Žádné megalomanie u nás nenajdete. Samé normální věci. Zlepšování prostředí ve městě, na sídlištích, více parkovacích míst, lepší systém třídění a odvozu odpadu, rekonstrukce škol a školek, budování cyklostezek a doplnění sportovní infrastruktury. Chceme udržet podporu sportu, kultury a volného času, dobré podmínky pro školy a školská zařízení, které zřizujeme. A když všechno dobře dopadne, tak se snad dostane i na rekonstrukci stařičkého zimního stadionu, plaveckého bazénu a v následujících letech knihovny.

Kromě práce politika také stále učíte, což je vaše původní profese. Co vás tak vedlo vlastně k tomu stát se politikem a jak se nyní snažíte z pozice starosty podpořit školství ve městě? Domníváte se, že jsou v Šumperku dostatečně zajištěny kapacity nejen škol, ale i školek? Případně změní se něco v nejbližší době?

Kantořina mě baví a jsem vděčný za hodinu týdně, kdy mohu být s dětmi. Necítím se být příliš politikem. Dělám jen podobnou práci jako například ředitel školy, jen v poněkud větším záběru. Na radnici a do Senátu mě přivedla moje životní cesta. Nikdy jsem o to nijak zvlášť neusiloval, ale stalo se to a ten poslední krok jsem vždy udělal s velkou rozvahou a pevným rozhodnutím vzít na sebe vyšší míru odpovědnosti. Kapacity škol mají ve městě rezervu. Kapacity školek jsou zajištěny pro město Šumperk dostatečně. V současnosti připravujeme v souvislosti se změnou rozpočtového určení daní větší nabídku pro děti z okolí, jejichž rodiče se zajímají o jejich umístění do mateřských škol v Šumperku. Školství se snažím podporovat od první chvíle, kdy jsem do něj v roce 1981 nastoupil a stejně jako tenkrát se snažím ze svých nových pozic udělat pro školy to nejlepší v rámci daných možností.