Návrh komunistů na zrušení lustračního zákona v Poslanecké sněmovně neprošel. Proti bylo 121 ze 167 poslanců. Než došlo na hlasování, v rozpravě se do zákona opřeli dva komunističtí poslanci – Miroslav Grebeníček a Marta Semelová.
Semelová: Panuje diktát lží a peněz
„Při projednávání našeho návrhu na zrušení tohoto zákona slyšíme demagogická srovnávání údajné komunistické diktatury se současnou úžasnou demokracií a falešná tvrzení o nezbytnosti chránit tuto demokracii a získaná lidská práva. Jenže ta demokracie, svoboda a lidská práva jsou tady pouze pro někoho," prohlásila Semelová. Podle ní panuje diktát lží a peněz.
Fotogalerie: - Sněmovna o potravinách
Svoboda: Sebrali nám dům a vystěhovali nás
Na její slova reagoval například Bohuslav Svoboda z ODS. „Můj dědeček, když ho předčasně komunisté penzionovali, z této Poslanecké sněmovny dostal 380 korun důchodu. Za to se nedalo vůbec nic. Nám sebrali dům, ve kterém jsme bydleli, kde jsme měli ordinaci a byli jsme vystěhováni. Všechny věty, proklamace o tom, jaká jsou lidská práva, jak může říkat někdo, kdo je ve všech složkách absolutně porušoval?" oponoval Semelové Svoboda.
Psali jsme:
Grebeníček o polistopadovém kýči
Miroslav Grebeníček hovořil v souvislosti s lustracemi o honu na čarodějnice. Velkou pozornost svého projevu však věnoval senátorovi za TOP 09 a bývalému válečnému zpravodaji Jaromíru Štětinovi. Ten je podle Grebeníčka snad nejvýraznějším příkladem polistopadového kýče.
„Neohrožený novinář, důsledný antikomunista, který se zviditelnil tažením za zákaz Komunistické strany Čech a Moravy. Stačí však prostudovat v archivu bezpečnostních složek jisté okénko na microfishi a můžete být značně konsternováni. Štětinovy oplétačky se Státní bezpečností začaly 11. února 1977, kdy již zavedený tajný spolupracovník - jakýsi František Sláma, krycím jménem Alex - Štětinu udal, že si na svém pracovišti opisoval část Prohlášení Charty 77. StB si Štětinu předvolala, ten se ke všemu doznal a ihned příslušníkům Státní bezpečnosti práskl několik svých kolegů, kteří údajně mohli ideologicky závadný text do podniku přinést,“ řekl ve sněmovně Grebeníček.
A pokračoval: „Nedosti na tom. Ještě téhož dne Štětina podepsal prohlášení mlčenlivosti a také vlastnoručně sepsaný vázací akt, z něhož cituji: `Jako československý státní příslušník z vlastních pohnutek se zavazuji spolupracovat s orgány StB proti nepřátelům naší vlasti v zahraničí.` Státní bezpečnost pak Štětinovi založila osobní svazek a přidělila krycí jméno Plavec. Ve spisu je dále kopie Štětinova životopisu a přehled jeho zahraničních cest. `Nijak zvlášť zajímavé čtení,` napsal k tomu v lednu 2010 advokát Tomáš Pecina," řekl dále poslanec KSČM.
„Nemusí být ovšem bez zajímavosti dozvědět se, co si o někdejší Komunistické straně Československa myslel dnešní senátor a kandidát pro evropské volby za TOP 09 a Starosty Jaromír Štětina: `Jsem stoupencem socialistického uspořádání společnosti. Zastávám zásadu nutnosti diktatury proletariátu v prvním období socialistické revoluce. Silná komunistická strana,` cituji stále jeho slova, `budovaná na principech vědy a morálně historických kritériích je podle mne,‘ tedy podle Jaromíra Štětiny, `jediná síla, která může změnit společnost v současně třídně a ekonomicky rozděleném světě.` Poslední významnou listinou je návrh na uzavření svazku, neboť o informátora Štětinu projevila zájem První správa federálního Ministerstva vnitra, tedy rozvědka, a ta si proto veškerou dokumentaci k němu převzala,“ uvedl také Grebeníček.
Celý Grebeníčkův projev ZDE.
Štětina: Grebeníček lže, v životě jsem nikoho neudal
Jaromír Štětina se pak na svém facebookovém profilu vyjádřil ke svému členství v KSČ. „Jsem na své fakultní pražskojarní členství v KSČ docela pyšný. Jako studentští vůdci jsme se snažili o prosazeni tržního hospodářství, odstranění cenzury a zavedeni parlamentního systému bez vedoucí úlohy jedné strany. Naše snahy ukončila okupace Československa sovětskou armádou. Ta nám také ukázala naši intelektuální nedostatečnost: Myšlenka, že lze komunismus reformovat, byla chybná. Víc než čtyřicet let se peru s komunismem, čtyřikrát jsem byl zatčen StB, poprvé v roce 1977 v souvislosti s působením v Konspirativní překladatelské skupině Praha (KikPSP). Mého tátu uštvali za práci v té skupině estébáci k smrti. Legitimaci KSČ jsem vrátil hned po podpisu potupného moskevského protokolu o „dočasném" pobytu vojsk. Byl jsem po odmítnutí okupace propuštěn z práce a dalších dvacet let jsem prožil v geologickém průzkumu, u vrtných prací a z trestu několik let na uhelném velkodole Maxim Gorkij u Bíliny,“ napsal.
V reakci pro ParlamentníListy.cz doplnil, jak to bylo s jeho spoluprací s StB. „Pan Grebeníček prostě lže. Já jsem byl vedený ve svazcích StB v sedmdesátých letech jako prověřovaná osoba a od roku 1984 jako nepřátelská osoba. Nikdy jsem nebyl žádným agentem a nikdy jsem nespolupracoval. Skutečně jsem byl a dosud jsem veden v těch svazcích pod jménem Plavec, což jsem se dozvěděl teprve nedávno,“ řekl Štětina ParlamentnímListům.cz s tím, že v životě nikoho neudal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
