"Připadá mi, že proces přijímání změny ústavy i schvalování prováděcího volebního zákona byl strašně zpolitizovaný. Strany se bály otevřeně poukázat na chyby, protože by je veřejnost i jejich političtí protivníci označili za nepřátele přímé volby," řekla Wagnerová.
V souvislosti s rozhodnutím ministerstva vnitra o vyřazení některých kandidátů kvůli špatným podpisům na jejich petičních arších může prý dojít k posunutí termínu voleb. A to v tom případě, když některý z adeptů na Hrad podá po odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) i ústavní stížnost.
"Začne běžet dvouměsíční lhůta pro podání případné stížnosti. Pokud by začala běžet v polovině prosince, což je reálné, tak se dostáváme do půlky února," vysvětluje Wagnerová.
Můžeme být bez prezidenta...
Ústavní stížnost sice sama o sobě nemá odkladný účinek, senátorka si ale nedovede představit, že by se někdo pustil do volby prezidenta v případě, že některý z kandidátů oznámí, že pracuje na ústavní stížnosti.
Jednou z eventualit, která by mohla nastat v případě, že kandidát podá k ÚS stížnost na samotný volební zákon, je, že bychom neměli prezidenta po celou dobu, kdy bude ÚS posuzovat ústavnost zákona, což může trvat měsíce i roky. V takovém případě by si pravomoci hlavy státu rozdělili premiér a předseda sněmovny, případně Senátu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
