Včera Senát podpořil růst důchodů a rozhodl, že starším penzistům chtějí dát navíc 1000 korun, jinak průměrný důchod zvýšit o 900 korun. V posledním rozhovoru před rokem jste mi řekl, že současná vláda se zatím nepředvedla. Jak je tomu nyní?
Teď už je to samozřejmě jinak, protože v letošním roce máme historicky nejvyšší navýšení penzí za posledních 24 let. Je to perfektní, a děkujeme této vládě také za seniorské dopravní benefity.
Tedy to, že by se současná vláda zatím nepředvedla, už neplatí?
Neplatí. Naopak se velmi předvádí a čeští senioři jsou za to vděční.
Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová nechtěla zvýšení peněz pro starší důchodce s tím, že na to nejsou finance a navíc se bude jednat o motivaci k předčasným odchodům do důchodu.
Vysvětlím, co se vlastně stalo. Nemáme to nijak spočítané, jde o věc čísel. V podstatě byly nízké starobní důchody starodůchodců řešeny už v loňském roce, protože všechny osoby starší 85 let dostaly od ledna letošního roku kromě průměrného navýšení o 900 korun měsíčně ještě další tisícovku navíc. A včera Senát rozhodl, že kromě dvou set tisíc osob starších 85 let pobírajících od ledna zvýšený důchod by tuto částku mělo v příštím roce dostat dalších 170 tisíc osob.
To je samozřejmě chvályhodné, s tím nemá Rada seniorů České republiky žádný problém. Ba naopak, schválení by pomohlo omezit dynamiku poklesu náhradového poměru, který klesá pátým rokem. A my jsme s tím naprosto nespokojení, protože mezigenerační spravedlnost je v České republice v posledních pěti letech na štíru. Ale to hlavní je, jak vše dopadne dál? Protože Senát si vynutil mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny v poslaneckých prázdninách a pokud se Poslanecká sněmovna nesejde, tak zřejmě nebude valorizace žádná. V tom je obrovské riziko, v tom vidíme velký problém.
Jana Maláčová
Jinak řečeno, není ještě vyhráno?
V žádném případě, naopak je velké riziko, že nebude nic.
Jak tedy vnímáte výrok Maláčové, že půjde o motivaci k předčasným odchodům do důchodu?
Toho se neobávám. Hovoříme o důchodcích budoucích, kteří dostanou tuto částku, až když budou 25 let pobírat starobní důchod. A co bude za 25 let, nikdo neví, ani jestli tento bendit nebude nakonec zrušen. Takže motivace k předčasným důchodům je určitě jiná.
Jaká například?
Je to nezájem zaměstnavatele, který už nechce starší zaměstnance zaměstnávat. Za druhé je to péče o rodinné příslušníky. Je to zpravidla žena, která se stará o své rodiče, kteří vyžadují péči, a proto nemůže chodit do práce. Ukazuje se, že se jedná o druhý nejpočetnější důvod odchodu do předčasného důchodu. V ohrožených profesích je to i zdravotní stav, kdy zaměstnanci nejsou schopni podávat požadované výkony. Mluvíme o velkém problému českého penzijního systému, protože do předčasného důchodu chodí celkově třicet procent z nastupujících důchodců, kterých je každý rok zhruba sto tisíc.
A protože předčasné penze jsou nastaveny restriktivně, tak průměrný předčasný důchod je o 2037 korun nižší než průměrný starobní důchod – a přesto senioři do předčasného důchodu odcházejí. Důvody tedy musejí existovat.
Psali jsme:
Dotované jízdné pro seniory. Opozice tvrdí, že jde o zbytečné rozhazování peněz. Co vy na to?
Kritika opozice za seniorské dopravní benefity, a nejde pouze o ně, ale rovněž o dopravní benefity pro studenty, je naprosto neopodstatněná. Dopravní benefity pro starobní a invalidní důchodce a pro studenty v minulosti existovaly a Topolánkova vláda je seniorům zrušila. Ministrem práce a sociálních věcí byl tehdy Petr Nečas a ministrem financí byl Miroslav Kalousek. Právě ten je seniorům odebral.
Rada seniorů ČR tehdy bezvýsledně interpelovala. Až vláda Andreje Babiše benefity navrátila a navíc v mnohem velkorysejší formě. Tudíž ty opoziční strany, které utvářely Topolánkovu vládu, za odebrání benefitů zodpovídají. Ať slavná opozice raději mlčí. A co se týká financí, není o čem mluvit. Sleduji výdaje a pohybují se kolem odhadnutých 5,7 miliard, mám dojem, že i méně. Takže to žádná tragédie v 1,6 bilionovém státním rozpočtu v žádném případě určitě není.
Za druhé, uvědomme si, že senioři nejezdí pouze vlakem nebo autobusem bezúčelně. Oni navštěvují kulturní památky, divadelní představení, zoologické zahrady, přírodní scenérie, takže to nejsou vyhozené peníze. Vracejí se zpátky spotřebou, která je zdaněna ve státním rozpočtu. A navíc státní peníze jistě pomáhají dopravcům. A znovu opakuji, nejedná se pouze o seniory, ale také o studenty. Když jedu vlakem nebo autobusem, je jich více než seniorů. Jde o významnou pomoc rodinám s dětmi. Opozice v žádném případě nemá pravdu.
Fotogalerie: - Obora v Lánech
Jak se životní úroveň důchodců proměnila za posledních třicet let od pádu komunismu? Jak na tom jsou, co říkají vaše údaje?
Průměrný starobní důchod v červenci byl podle mých odhadů 13.410 korun. A 53 procent seniorů na průměr nedosahuje. Každý sedmý starobní důchodce žije pod hranicí příjmové chudoby a každý třetí důchodce je příjmovou chudobou ohrožen. Významově přesnější čísla jsou, posuzujeme-li české důchody z mezinárodního pohledu. Měřeno paritou kupní síly, což je údaj, co si za důchod můžete koupit – jsme u průměrného starobního důchodu na dvanáctém místě odzadu z 28 hodnocených evropských zemí. A podle jednotky Eurostatu – standard kupní síly – je medián starobního důchodu u mužů na dvanáctém místě odzadu z 33 hodnocených zemí a u žen na čtrnáctém místě odzadu ze 33 hodnocených evropských zemí.
Takže z mezinárodního pohledu české penze žádná sláva nejsou, a pokud bychom je chtěli porovnat s rokem 1989, také spokojeni nejsme. Posuďte sami: v roce 1989 byl průměrný starobní důchod 1598 korun a průměrná hrubá mzda 3170 korun. Takže kdybychom tato data přepočítali, tak by loňský průměrný starobní důchod činil nikoliv 12.418 korun, ale 17.218 korun. Tedy o 4800 korun více.
Ale domnívám se, že pouze takto úzce věci hodnotit nelze, ale čísla jsou čísla. V něčem je situace lepší, než byla před třiceti lety, a v něčem horší. Jde o důsledek zvolené strategie tehdejší transformace české ekonomiky. Máme práci ve mzdě, jsme v převážné míře subdodávkovou ekonomikou, která produkuje nízké mzdy a potažmo nízké penze, které se z mezd vypočítávají. Roli hraje také síla koruny, kde rozdíl mezi paritou a směnným kurzem je asi sedm korun, takže je silně podhodnocená.
Kdo je nejlepší prezident?Anketa
Je to i o natalitě populace a o jejích podmínkách, natalita od roku 1992 silně poklesla. Pokud by byl zachován předlistopadový trend, narodilo by se dalších 643.328 dětí. Právě ty nám budou chybět při financování penzijního systému za zhruba dvacet let. Obdobné důsledky politiky devadesátých let bychom mohli vysledovat také u bytové politiky. Stát bez přiměřené náhrady zrušil takzvanou komplexní bytovou výstavbu a dynamika bytové výstavby skokově poklesla. Zase, pokud by byl zachován předlistopadový trend, mohlo být navíc postaveno 607.500 bytů. Převis poptávky nad nabídkou nájemních bytů by neexistoval a také cena nájmů by byla někde jinde. Města a obce dostaly nájemní byty od státu zdarma, a zejména velká města je zprivatizovala nebo prodala a nyní již nemají ekonomickou sílu přirozeným způsobem regulovat výši nepřiměřeného nájmu ve velkých městech. Jde o významné selhání jejich společenské funkce. V okolních vyspělých zemích tomu tak není. Osamocené seniorky a senioři z nájemních bytů v Praze, Brně a v převážné většině krajských měst mají velký problém se zaplacením nepřiměřených nájmů.
Na druhé straně je třeba vidět, že máme dostatek zboží v obchodech, což dříve nebylo. Lidé, pokud mají peníze, mohou cestovat, kam chtějí. Máme kvalitnější zdravotnictví, máme nové účinnější léky, přístroje, nové účinnější léčebné metody. Musíme být spravedliví. Máme také několik seniorů, kteří mají důchod nad sto tisíc korun a 84.921 seniorů z 2.410.080, kteří mají důchod nad 18.000 korun. Pokud nebydlíte v nájemním bytě ve velkém městě, jste relativně zdráv a nejste sám, je vám vcelku dobře. Dovolím si neskromně poznamenat, že také Rada seniorů České republiky má na této skutečnosti určitý podíl.
A nakonec k českému penzijnímu systému: obdobně jako v okolních zemích není dokonalý. V roce 1993 tehdejší premiér Václav Klaus odmítl osvědčený zaměstnanecký pilíř – tedy druhý pilíř, o kterém se mluví a který platí zaměstnavatelé. A naopak zavedl v Evropě neobvyklé občanské připojištění se stáním příspěvkem. Ale ve třetím pilíři se průměrně spoří kolem 700 korun měsíčně. A to nic neřeší.
A také současné nastavení současného penzijního systému má řadu much, které se snaží řešit důchodová komise. Nemáme institut minimálního starobního důchodu, jsou velké rozdíly mezi důchody mužů a žen, je nezbytné nastavit podmínky odchodu do předčasného starobního důchodu u náročných profesí, řešit je potřeba také nízké vdovské a vdovecké důchody, a jak již bylo dříve uvedeno, velkým problémem jsou předčasné penze.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
