Jindřich Šídlo v Hospodářských novinách nabízí vysvětlení: „Muž slavného jména voličům na první pohled nepřipomíná nic špatného, co by s ním nebo jeho stranou zažili. Jenže nejspíš ani nic dobrého. Nebo skoro nic," píše.
Patří ke kandidátům, o kterých voliči vědí ze všech nejméně. Ještě dva roky zpátky by si jeho tvář vybavili jen někteří lidé z Prahy 2, kde dělal zastupitele, a fandové Bohemians, které pomáhal resuscitovat po bankrotu. Politickou hvězdou se prý stal víceméně díky nedostatku kádrů.
V roce 2010 celkem úspěšně sehrál roli „hezké tváře“ do čela kandidátky pražských komunálních vlčáků. Pak si zachoval tvář, když se odmítl podílet na magistrátní velké koalici. Tímto jediným činem přeskočil všechny své spolustraníky, kteří desetiletí trpělivě vysedávali na schůzích. Mnozí za to prý dnes k němu mají neobyčejně „vřelý“ vztah. Pak se stal po svém zesnulém otci kladenským senátorem a místopředsedou ČSSD. Za necelý rok politické práce se dostal téměř na vrchol.
Na druhou stranu se drží svých témat a názorové integrity, díky čemuž patří k tomu jednoznačně nejlepšímu, co jeho strana nabízí. Taky se stal takřka nedotknutelným idolem levicových intelektuálů. Jenže tato rychlost kariéry je díky věku a nulové zkušenosti z vlivných funkcí také jeho slabinou. Jak píše Šídlo, „vzít to ve třiačtyřiceti rovnou na prezidenta není úplně běžné“.
Taky je nejotevřenějším zastáncem koalice ČSSD s komunisty. Sice se netají svým záměrem KSČM přizváním ke zodpovědnosti zničit, ale tento plán rozhodně všichni zastánci levicové koalice nesdílejí. Proto mnoha lidem jeho otevřenost ke KSČM vadí. To navíc ukazuje obecnější problém - nepřehlédnutelný distanc, který si od svého kandidáta udržuje vlastní strana. Jako by si v Lidovém domě pořád ještě nevyjasnili, zda o takového kandidáta vůbec stojí. Těžko si to pak mohou vyjasnit voliči.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
