Úvodem připomíná scénku, kterak Angela Merkelová před televizní kamerou citovala program svých oponentů a pak vykřikovala „toto není moje Evropa“. Chytlavý výkřik jí následně oponenti s potěšením omlátili o hlavu, že Evropa skutečně není její. Jenže kancléřka si to prý celkem pravděpodobně sama myslí. Plzák totiž připomněl citát Václava Klause, jak vypadala zasedání evropských špiček podle Merkelové: „Hodiny se bezvýsledně diskutovalo, pak se Merkel se Sarkozym (předchůdce nynějšího francouzského prezidenta) vzdálila ze sálu, zanedlouho přišli a předložili řešení.“
Připomíná, že Merkelová začínala svou kariéru jako „Quotenfrau“, kvótová žena, kterou Helmut Kohl posadil na ministerstvo životního prostředí, protože potřeboval do vlády nějakou ženu z nových východních zemí. Jenže „kvótová“ Merkelová prý tehdy ohromila rázností, když ohlásila, že Německo bude „předjezdcem“ v oblasti životního prostředí a na tato slova si mnozí vzpomínali ještě po letech, když naráz zakázala jadernou energetiku. Nepřehlédnutelnou památkou na ekologické ministrování Angely Merkelové v devadesátých letech jsou pak parky větrných elektráren.
Na tyto nápady doplácíme kromě Německa i my jako jeho soused. Za miliardy totiž musíme budovat speciální transformátory, které by vyrovnaly výkyvy sítě, když zrovna nahoře na Baltu zafouká o trochu více. Jenže to je prý spolkové kancléřce jedno. „Merkel je splachovací. Vyslechne si s kamenným obličejem jakoukoliv kritiku, vytvoří před svým podbřiškem z prstů obou rukou kosočtverec a začne v klidu přednášet o lidskosti, solidaritě atd.,“ líčí reakci spolkové kancléřky. Řeči o lidskosti prý mnohé pomýlíly, takže nikomu nedojde, že Merkelová je diktátorka, který je pro svou moc ochotná použít jakékoliv prostředky.
A tak bez souhlasu parlamentu jedním škrtem pera zlikvidovala jaderné elektrárny, a rovněž o své vůli slíbila německým střadatelům garance jejich úspor, takže daňoví poplatníci ve velkém sanovali nezdravé banky.
Totéž pak zopakovala i v Řecku, zralém na bankrot, do kterého se cpaly miliardy – z peněz evropských daňových poplatníků. A když už se po pěti letech beznadějného pumpování začalo o Řecku mluvit příliš, začala se řešit otázka války v Sýrii a uprchlíků.
Jenže tato kauza se vymkla totálně a hrozí napáchat skutečně nedozírné škody. Lidé se bouří, a tak se na to jde jinak. „K zastírání skutečně beznadějného stavu Unie je nutno bavit veřejnost stále novými problémy a zároveň utužovat morálku poddaných. Pravá ruka Merkelové, ministr financí Schäuble, vyhlásil zostřený boj organizovanému zločinu a praní peněz,“ popisuje.
A tak se to prý dělá vždycky – k překrytí problému se vymyslí problém jiný. Jistotou je očerňování Ruska a Vladimíra Putina, v poslední době též maďarského Viktora Orbána.
„Za tím vším, někdy přímo, někdy v pozadí, stojí diktátorka Merkel. Zřejmě si někteří myslí, hlavně kavárna, že se nás to bezprostředně netýká. Mají pravdu, bezprostředně ne. Teprve až budem nuceni přijmout 50 tisíc uprchlíků,“ uzavírá Plzák.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
