Jana Ustohalová je redaktorkou brněnské redakce MF DNES a držitelkou Novinářské ceny, udělované Sorosovou neziskovou Open Society Fund ve spolupráci s ambasádou USA. V posledním článku za rok 2017 si povídala s docentem Bohuslavem Binkou, docentem environmentální etiky a vedoucím katedry environmentálních studií na brněnské FSS MU. Tématem rozhovoru byla úžasná pokrokovost a „příjemnost“ města Brna, kterou prý obdivují cizinci, studenti i místní.
Žiji v Krno, Banskobystrický, Slovakia:
„Výměna vedení města před třemi lety jen následovala to, co už se dávno dělo v podhoubí. Tradiční politici zkrátka neodpovídali tomu, co Brňané chtěli,“ připomíná docent Binka nástup současné magistrátní koalice ANO, Žít Brno a dalších progresivních uskupení.
Hned na úvod se environmentální etik (absolvent oboru filozofie a estetika na filozofické fakultě brněnské univerzity) prezentoval svými představami demokracie, když promluvil o progresivisty zamilovaném tématu brněnského nádraží. „Když se člověk projde po Veveří nebo centru a pak jde k nádraží, tak si říká, že tady máme dluh. To vypovídá o předchozí politické garnituře, protože na to měla 20 let a vůbec nic s tím neudělala. Z hlasování o nádraží by proto měla být vyloučená ODS a ČSSD, protože za sebou mají nulové aktivity,“ doporučil akademik.
A pak si s redaktorkou, která má podle některých zdrojů velmi blízko k hnutí Žít Brno a na internetu má být v pravidelném kontaktu s jeho lídrem Matějem Hollanem, začali notovat, jak je město Brno správně moderní a aktivistické. „Nynější generace kolem čtyřicítky zjistila, že může měnit město odspodu. Takže dnes najdete nejprogresivnější lidi třeba mezi úředníky na sociálním odboru brněnského magistrátu, kteří přesvědčili vedení města a prosadili revoluční zabydlování bezdomoveckých rodin,“ rozjímala redaktorka a docent Binka jí dal za pravdu. „Souvisí to také s tím, jak pracuje katedra sociální politiky a FSS. Neustále vozí studenty do zahraničí, potkají se s několika proudy v přístupu k sociální politice a nad všemi musí přemýšlet,“ přidal zásluhy svého zaměstnavatele. Město podle něj velmi těží z kvality místních vysokých škol.
„Brno jde dopředu a je v mnoha směrech progresivní a otevřené,“ pokračovala redaktorka, ale zalitovala, že občas i zde sklouznou do „provinciální trapnosti“, třeba když uspořádají „festival smiřování se s historií“ a vecpe se tam jakýsi sponzor a vystavuje tam svá ojetá auta. Vedoucího katedry to přivedlo k úvaze, že lidé kolikrát mají snobský postoj a neuvědomují si, že život o tom není. „V Praze si můžu myslet, že jsem uspěl, ale zapomenete, že život o tom není. Obkružovaný mercedes ukáže, jak je to absurdní a že důležité věci jsou jinde. Že nemáte mít to ego tak velké, protože nakonec je každé velké ego jako ten mercedes – zaledované a směšné,“ zamyslel se nad rozdíly obou měst.
Redaktorka pak pochválila brněnské voliče, že jsou tak progresivní, že dokáží na radnici pustit i takové lidi, jako jsou aktivisté z Žít Brno. Diplomovaný etik však cítí v jejich počínání určitou „výsměšnost a negativní energii“, na jejímž odstranění by měli zapracovat. „Brněnská politika se tím dostane do verze 3.0. A ta bývá tradičně hodně uživatelsky přívětivá i stabilní,“ těší se.
Na druhou stranu zdůraznil, že současná politika brněnské radnice je s předchozími nesrovnatelná. „Pokud můžu posoudit jen podle spolupráce s politiky, pak je to úplně něco jiného než dřív. Když přijdu, že chceme jako katedra dělat sdílené bydlení studentů a mladých dospělých z dětských domovů, tak na radnici Brno-střed máme jednoznačnou podporu starosty, všech místostarostů a je to spontánní,“ popsal vlastní zkušenost.
A pak si přisadil na téma minulé vlády města a kraje: „Typické pro ni bylo, že Onderka s Haškem se pořád někde u něčeho fotili, jsou to takoví politici permanentní fotografie. Ale reálně za nimi nebylo něco, co by změnilo svět, protože něčemu věří. Rozdělování peněz je jako průtokový ohřívač, ale tím svět neměníte,“ dodal.
Pak se pustil do vychvalování toho, jak Brnu pomohli studenti z Masarykovy univerzity a vysvětlil, proč v Praze takový fenomén nikdy zopakovat nepůjde. „Důležitý je poměr nekvalitních vysokých škol k těm dobrým. V Brně je daleko lepší než v Praze, kde se i pseudoškoly uživí a mají poptávku. Takže tam vzniká nemalá kohorta lidí, kteří mají vysokoškolský titul, ale reálné vysokoškolské vzdělání ne. A přiznejme si, koupený titul není právě dobrá startovní pozice pro pozitivní změny. V Brně je taková pseudoškola výjimka,“ ujišťuje environmentální etik s diplomem z filozofie a estetiky.
Město by podle něj mělo s univerzitou spolupracovat ještě více. Jako příklad uvedl blízkou Vídeň. „My spolupracujeme s Wirtschaftsuniversität Wien, která je v kontaktu s městem. Mají tam třeba předmět, kde studenti vymýšlejí zlepšení fungování města ve vybraných oblastech a dostávají na to od radnice stipendium. To jsou nápady, které stačí vzít a přenést sem,“ doporučuje.
A jako šéf katedry environmentálních studií se vyjádřil i k politice Strany zelených, která právě tato témata hodně akcentuje. „Za brněnskými Zelenými nestojí ani abstraktní hesla o světové revoluci, ani potřeba za každou cenu provokovat. Naopak si stačí zajet do Nového Lískovce, Komína či Jundrova a zeptat se místních, co pro ně zelená starostka udělala,“ pravil a nakonec doporučil Matěji Stropnickému, aby se od brněnských Zelených jezdil učit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
