Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová si naběhla příspěvkem ohledně tzv. sociálního skóre. Sociální skóre je ve zkratce souhrn, jak moc je daný občan spolehlivý, jak plní své závazky a zaváděním tohoto systému je proslulá hlavně komunistická Čína. Gregorová má podezření, že něco podobného by se mohlo za chvíli objevit i ve finančnictví.

Vychází z blogu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Banky dle blogu zvažují, komu udělit a komu neudělit úvěr podle tzv. tvrdých dat, neboli výšky příjmu, zaměstnání, majetku a dluhu. Ovšem s tímto přístupem jsou dva problémy. Jednak je procyklický, tedy v době konjunktury banky půjčují, protože se lidem daří, naopak v době krize nepůjčují. A tím v podstatě pomáhají přehřátí ekonomiky a prodlužují krizi.

Další problém je, že u některých lidí není tvrdých dat dostatek. V USA banky například sledují užívání kreditních karet, ovšem lidé, kteří se do USA přistěhovali, většinou kreditní karty nepoužívali.

„Fintech (informační technologie ve finančnictví) toto dilema řeší tím, že zkoumá nefinanční data. Například typ prohlížeče a hardware počítače, historii vyhledávání a on-line nákupů. Nové studie ukazují, že když tato data rozebere umělá inteligence a strojové učení, tak jsou často lepší než tradiční metody úvěrového ověřování a mohou rozšířit okruh financovaných například tím, že na úvěr dosáhnou i ti, kdo nepracují v tradičních odvětvích, nebo domácnosti a firmy na venkově,“ píší ekonomové MMF.