Situace na východě Ukrajiny se stále zhoršuje. Co s tím?Anketa
Do olomouckého kina Metropol dorazilo ve středu v sedm hodin večer asi pět set posluchačů na besedu s americkým filozofem, lingvistou a politickým aktivistou Noamem Chomskym. Besedy moderované děkanem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jiřím Lachem se zúčastnil také filozof Martin Škabraha a režisér a dokumentarista Vít Janeček, kteří kladli tomuto vzácnému hostu dotazy. Tématem byla současná politika a filozofie.
Hlavní nepřítel vlády je její obyvatelstvo
Jedna z prvních otázek se týkala nových technologií využívaných ke sledování obyvatel. „Fakt, že vlády špehují své nepřátele, není nový. A hlavní nepřítel vlády je její obyvatelstvo. Lidé jsou aktivisté. Kdokoli, kdo má například mobil, může být sledován naší národní bezpečnostní agenturou, to samé platí pro vlastníky počítačů. Toto je systém kontroly a pronásledování, který si nikdo nedokáže představit. A jak proti tomu bojovat? Eliminovat to. V americkém Kongresu byli velmi blízko zákazu sledování, ale záleželo to na počtu opozičních politiků - a to je stejné i v Evropě a všude jinde. Nestačí však říct: Mně se to nelíbí a přestane to. Sledování je technicky zločin,“ odpověděl Noam Chomsky a vysloužil si tím hlasitý potlesk, což se opakovalo po každé jeho odpovědi.
„Myslíte si, že pokud však USA přestane se sledováním, ohrozí to jejich bezpečnost?“ přišel další dotaz. „Hlavní role vlády je podle veřejnosti zajistit bezpečnost. Jsou tady ale dvě otázky, na které se nikdo neptá: bezpečnost komu a bezpečnost proti komu? Jenže hlavním úkolem vlády je zajistit bezpečnost sobě a své moci proti svému nepříteli, ale hlavním nepřítelem každé vlády je vždy obyvatelstvo její země. To se ukazuje znovu a znovu. Dnes je hlavní nebezpečí pro obyvatele to enviromentální - a co dělají státy? Ty toto nebezpečí zvyšují. Takže zájmem státu není bezpečnost obyvatel, ale své moci. Představte si, že by Spojené státy byly schopny zabránit vašemu sledování. Jak by byla poškozena vaše bezpečnost? Nebyla. Ničí bezpečnost by nebyla ohrožena. Další otázka je: Měly by vlády získávat zpravodajské informace, měl by se například Írán snažit zjistit, co chtějí udělat USA a Izrael? Navíc, USA a Izrael denně porušují mezinárodní právo tím, že říkají, že všechny možnosti jsou otevřené a přitom denně hrozí Íránu válkou, dokonce jadernou, a to je to, co se myslí těmi otevřenými možnostmi,“ reagoval americký profesor.
A pokračoval: „Charta spojených národů zakazuje použití síly anebo hrozbu použití síly v mezinárodních záležitostech, a toto USA porušují na denní bázi. Po padesát let USA atakují Kubu, je to velká teroristická válka, ekonomické embargo. Zrovna nedávno dostala banka velkou pokutu za to, že porušuje sankce USA vůči Kubě, ale to byla jen snaha, jak podkopat Kubu. Před pár lety Kubánská zpravodajská služba požádala FBI, aby jí předaly informace, které měla o možných teroristických útocích, a měla na to právo, protože tyto se plánovaly na území USA, jenže USA zareagovaly tak, že zatkly ty lidi, kteří se infiltrovali. Západní propaganda se velmi snaží, aby zakryla své činy před veřejností. To není hypotetické, to se děje. Každá vláda má právo zjišťovat, zdali její zemi nehrozí nebezpečí, ale porušování ústavy USA tím, že sledujeme každodenní život obyčejných lidí, legitimní není,“ prohlásil.
Psali jsme:
Jak hodnotíte Andreje Babiše? (ptáme se od 5.6.2014)Anketa
Vláda dává přednost tmě
Poté byla řeč o anarchismu, s nímž se Chomsky ztotožňuje. „Anarchismus je snaha nějak rozebrat způsob, jakým vlády ospravedlňují svoji dominanci. Vláda dává přednost tmě. Když lidé věci mohou vidět, tak najednou vypadají jinak," prohlásil a uvedl jako příklad posílení práv žen za posledních padesát let. „Nikdo není tak chytrý, aby řekl, co by se stalo, kdyby anarchismus převládl. Samozřejmě je nutné obhajovat spravedlnost, svobodu, nezávislost, ale jsou určité limity. V průmyslové revoluci ve Velké Británii byli lidé vlastně odsouzeni k tomu, aby se stali součástí industriálního systému. V polovině devatenáctého století byli pracující lidé popisováni jako námezdní síla. Jediný rozdíl vůči otroctví byla mzda, kterou dostávali. Tím pádem se ta práce ospravedlnila, protože otroctví bylo nezákonné,“ vysvětlil.
„Když dělníci šli do občanské války, jejich slogan byl eliminovat otroctví v okovech a otroctví mezd. A evropský radikalismus vychází z všeobecného porozumění svobody a nezávislosti. A být součástí systému, kde musíte prodávat svoje síly, abyste přežil, to je v době svobodného tisku v americké historii, kdy začaly vycházet dělnické noviny. Ženám se říkalo tovární děvčata a jedno z témat tohoto dělnického tisku bylo, že když budete prodávat sami sebe, ztrácíte svoji svobodu, svoji důstojnost,“ připomněl Chomsky.
Jak překonat nespravedlnost zaměstnaneckého systému?
„V průběhu nadcházejících století se stalo toto naprostou samozřejmostí v lidských představách. Není to vnímáno jako nespravedlnost, nebo především je tato představa potlačena. A já si myslím, že lidé by měli opět znovu objevit chápání toho, co je etické v práci. Já se domnívám, že tento systém útlaku by měl být eliminován. Podniky by měly být řízeny lidmi, kteří v nich pracují. Není to zase tak obskurní představa. V některých případech se to děje, například ve Španělsku, v Basistku je obrovský konglomerát, který je více či méně řízen tímto principem: Je to něco jako podnik, jenž je vlastněný svými vlastními pracovníky, kteří si ze svých řad vybírají manažery. To je krok směrem k překonání té hluboké nespravedlnosti zaměstnaneckého systému,“ uvedl.
Psali jsme:
Volný trh je nařízen silnými slabším
Poté se vyjádřil k představě volného trhu. „Volný trh je v podstatě nařízen těmi silnými těm slabším. Musíte se zeptat sami sebe, odkud pochází technologie, ze které vznikl mobilní telefon. Já pracuji na MIT a to je technologický institut, který vyvíjí nové technologie. Počítače, mikroelektroniku, lasery, internet a všechny tyto výdobytky technologické revoluce pocházejí ze státního sektoru,“ řekl filozof a dodal: „Když se technologie nebo nové věci vyvíjejí ve státních institucích, tak můžete dělat riskantní věci, věci, které jsou finančně nákladné, protože to nevadí nebo na tom v konečném důsledku tak nezáleží. Zatímco soukromý sektor musí generovat zisk. A to je princip, na kterém pracuje ekonomika už od počátku britské průmyslové revoluce v devatenáctém století. Britská vláda vnutila volný trh Indii, která byla po Číně jednou z nejpokročilejších průmyslových a obchodních center na světě v sedmnáctém století. A po několika letech nadvlády britského impéria byl tento systém v troskách. To je přesně to, co se stalo i ve východní Evropě. Vnucení svobodného trhu východní Evropě zničilo místní ekonomiku. V devadesátých letech byla Ukrajina jednou z nejbohatších zemí v Evropě, ale její ekonomika se snížila o padesát procent. V devadesátých letech zahynula spousta lidí jen v důsledku zavedení systému volného trhu." A diskuze se rozvinula dále.
Zneužití moci k okradení veřejnosti
„Ekonomika Západu je založena na finančních institucích ve Spojených státech. Nedávno provedl Mezinárodní měnový fond studii u šesti největších amerických bank a otázka byla jednoduchá: Z čeho mají zisky? Zisky mají, jak se ukazuje, téměř výlučně ze státních pojišťovacích politik. To je politika, jež umožňuje těmto bankám dělat rizikové transakce, které mohou být ziskové. Pokud nebudou ziskové, vyplatíme vás z peněz daňových poplatníků. Vedle toho je zde přístup k ratingu, ke kreditním úrokům a vlastně daňový poplatník dává osmdesát miliard těmto bankám každý rok. Tomu se říká svobodný trh. Vůbec žádný svobodný trh to není, je to zneužití moci k tomu, abychom veřejnost obrali o to, co má. To je stejné jako s těmi transatlantickými dohodami volného obchodu, ale ty věci, které pronikly na veřejnost, jsou velmi ochranářské a jejich cílem je navýšit monopolní postavení a zajistit nadměrné zisky jen vybraným. Takže bychom měli být velmi opatrní, pokud hovoříme o svobodném volném trhu,“ varoval Chomsky.
A připomněl roli reklamního průmyslu, jehož cílem je snaha manipulovat s trhem. „Říká se, že trhy jsou založeny na tom, aby spotřebitel dělal rozumná rozhodnutí. A když si pustíte televizi a vidíte tam reklamu, je to reklama, která směřuje k tomu, aby spotřebitel udělal informované a uvědomělé rozhodnutí? Vůbec ne. To podrývá trh,“ podotkl.
Psali jsme:
Spojené státy udělaly něco mnohem horšího než Rusko na Krymu
Další dotaz směřoval k situaci na Ukrajině a krokům americké vlády a Evropské unie v rámci řešení. „Anexe Krymu je porušením mezinárodních práv, mezinárodních zákonů, konkrétně toho, který Rusko podepsalo, a to znamená zachovat hraniční nedotknutelnost Ukrajiny. Ale není to jediný případ ve světě. Jsou mnohem horší případy a o těch se nehovoří, protože to jsou naše zločiny,“ uvedl americký filozof. „Podívejme se na nejzřejmější příklad. Podívejme se na to, jak se Spojené státy zmocnily v rámci vojenské okupace východní Kuby, kde byl největší přístav. Více než sto let Spojené státy drží toto území a když Kuba získala nezávislost v roce 1959, požádala o území zpátky a Amerika odmítla a odmítá to více než padesát let. Nemá pro to žádné logické zdůvodnění. Žádný strategický zájem, žádné historické vazby s výjimkou jedné věci. Přispívá to k americké politice, jejímž cílem je podrýt snahu Kuby o nezávislost, je to součást politiky ekonomické sabotáže, teroristických útoků. Nic jiného to zatím není. To, co udělalo Rusko na Krymu, je trestuhodné, ale to, co udělaly Spojené státy na východní Kubě, je ještě horší,“ řekl téměř na závěr hodinu a půl dlouhé debaty.
| Avram Noam Chomsky se narodil 7.12.1928 ve Philadelphii. Je to americký filozof, lingvista, psycholog, levicově orientovaný politický aktivista - anarchista, který je známý svým kritickým postojem ke globalizaci a jejím dopadům. Politiku USA považuje za jednu z hlavních příčin terorismu ve světě. Chomsky je emeritní profesor Massachusetts Institute of Technology. Stojí za vznikem teorie generativní gramatiky, která je někdy považována za největší přínos na poli teoretické lingvistiky 20. století. Je považován za jednoho z nejvlivnějších intelektuálů současnosti. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
