Šlendrián, rozložená a zdecimovaná armáda. Veleba se rozjel kvůli bouchajícímu muničáku

Nedávné výbuchy munice ve Vrběticích na Zlínsku jsou podle Jana Veleby jen dalším potvrzením žalostného stavu Armády ČR, „která je dlouhodobě naprosto zdecimovaná, rozložená a mnozí (skuteční) odborníci mají vážné pochybnosti, zda by v případě potřeby byla schopna bránit celistvost a suverenitu České republiky,“ napsal do záhlaví svého vyjádření.

Faktickou odpovědnost prý nenese jen majitel soukromé firmy IMEX GROUP, ale i předcházející a současní politici ve vedení Ministerstva obrany ČR. Veleba naznačuje, že odpovědnost nesou i nejvyšší armádní činitelé, kteří tento stav trpěli.

„Je s podivem, že AČR, potažmo tedy stát, svěřil desítky tisíc tun ostré vojenské munice soukromým firmám, jejichž minulost i současnost vyvolává mnoho otazníků. Co tedy dělali ministři obrany, ale i vnitra a předsedové vlád, když BIS prý na tyto firmy již dávno upozorňovala?“ Rozčílil se senátor.

Není to jen další „tunel“?

„Veřejnost podle mého názoru musí nutně požadovat odpovědi na zásadní otázky. Proč se vůbec AČR zbavuje odpovědnosti za střežení svých armádních muničních skladů? Totéž se týká likvidace zastaralé munice. To musí Ministerstvo obrany vypisovat drahá výběrová řízení za stovky milionů a miliard korun ze státního rozpočtu? A není snad za tímto stavem „jen“ další český tunel?“ Takové otazníky vznáší Veleba.

Otázek existuje celá řada

Ministr obrany Martin Stropnický a ministr financí Andrej Babiš by měli podle senátora nechat prověřit tyto vztahy i finanční toky a sdělit, kdo konkrétně nese odpovědnost za podpisy smluv a vůbec za celou situaci. Veleba kromě rekapitulace některých skutečností o pronajímání objektů klade otázky, na které chce znát odpovědi.

Kdo za VTÚ podepsal "nájemní" smlouvy, které jsou pro stát tak "výhodné", že to tam za své měl zabezpečovat pro SOUKROMÉ subjekty
Jakým schvalovacím procesem tak závažné smlouvy prošly
Jak fungovaly kontrolní mechanismy MO ČR
Zda se vůbec tvrzení právníků těchto nevěrohodných firem zakládají na pravdě
Proč po prvním výbuchu vláda muniční sklady nezabezpečila a proč policie nezačala konat

V Německu by všichni odpovědní okamžitě odstoupili

„Podle mne je konečně na čase před veřejností přiznat, že současný smutný stav AČR je především výsledkem dlouholetého nekompetentního politického, ale často i odborného řízení, kdy se od roku 1993 ve funkci ministra obrany vystřídalo 16 ministrů obrany, z nichž naprostá většina neměla o armádě ani ty nejzákladnější elementární znalosti,“ hodnotí stav resortu.

V závěru svého prohlášení Jan Veleba dokonce volá po rezignaci ministra. „Pokud by se totéž stalo v sousedním Německu či Rakousku, jsem přesvědčen, že by všichni politicky odpovědní ministři a armádní činitelé ihned ze svých funkcí sami odstoupili a policie by již dávno šetřila se vší razancí,“ napsal v závěru předseda SPO.

Celý text tiskového prohlášení Jana Veleby z 10. 12. 2014 k výbuchům v muničních skladech na Zlínsku

Nedávné výbuchy munice ve Vrběticích na Zlínsku jsou jen dalším potvrzením žalostného stavu Armády ČR, která je dlouhodobě naprosto zdecimovaná, rozložená a mnozí (skuteční) odborníci mají vážné pochybnosti, zda by v případě potřeby byla schopna bránit celistvost a suverenitu České republiky.

Vše nyní ukazuje na to, že faktickou odpovědnost nenese jen majitel soukromé firmy IMEX GROUP, která měla sklady od AČR pronajaty, ale i předcházející a současní politici ve vedení Ministerstva obrany ČR, stejně jako nejvyšší armádní činitelé v čele Generálního štábu AČR, kteří tento stav trpěli.

Je s podivem, že AČR, potažmo tedy stát, svěřil desítky tisíc tun ostré vojenské munice soukromým firmám, jejichž minulost i současnost vyvolává mnoho otazníků. Co tedy dělali ministři obrany, ale i vnitra a předsedové vlád, když BIS prý na tyto firmy již dávno upozorňovala?

Veřejnost podle mého názoru musí nutně požadovat odpovědi na zásadní otázky. Proč se vůbec AČR zbavuje odpovědnosti za střežení svých armádních muničních skladů? Totéž se týká likvidace zastaralé munice. To musí Ministerstvo obrany vypisovat drahá výběrová řízení za stovky milionů a miliard korun ze státního rozpočtu? A není snad za tímto stavem „jen“ další český tunel? Mnohé informace tomu totiž, bohužel, nasvědčují. A na průhlednosti nepřidají ani nejrůznější majetkové i organizační přesuny, jejichž přínos pro stát je přinejmenším a diplomaticky řečeno diskutabilní.

Ministr obrany Martin Stropnický a ministr financí Andrej Babiš by měli nechat prověřit tyto vztahy i finanční toky a sdělit, kdo konkrétně nese odpovědnost za podpisy smluv, a vůbec za celý tento šlendrián.

Kdo nese politickou odpovědnost

Pro ilustraci připomínám časovou posloupnost ministrů obrany:

Karel Kühnl (US) 4. 8. 2004–4. 9. 2006, vláda S. Grosse a J. Paroubka Jiří Šedivý (ODS) 4. 9.2006–9. 1.2007, první vláda M.Topolánka

Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) 9. 1.2007–8. 5. 2009, druhá vláda M.Topolánka Martin Barták (nestraník navržen ODS) 8. 5.2009–13. 7. 2010, vláda J. Fischera Alexandr Vondra (ODS) 13. 7. 2010–7. 12. 2012, vláda P. Nečase Karolina Peak (9 dnů) Petr Nečas (ODS) 21. 12. 2012–19. 3. 2013, vláda Petra Nečase Vlastimil Picek (nestraník), 1. 3.2013–29. 1. 2014, vláda P. Nečase a J. Rusnoka Martin Stropnický, (ANO), od 29. 1. 2014 dosud, vláda B. Sobotky).

Kdy byly muniční sklady pronajaty

V r. 2006 byl muniční sklad Vrbětice Ministerstvem obrany odebrán Armádě ČR a převeden pod Vojenský technický ústav s. p., jehož odštěpným závodem je VTÚ výzbroje a munice Slavičín, který byl do r. 2003 samostatnou příspěvkovou organizací MO ČR a nyní je součástí státního podniku.

Firmě Bochemia a. s. muniční sklad v r. 2009 pronajal Vojenský technický ústav (tehdy PO MO ČR).

Ve společnosti Bochemie, a. s. se vyskytuje syn nynějšího slovenského prezidenta (od r. 2012) a vlastní ji naprosto anonymní holandská firma "BO Chemie B.V.; Amsterdam" (od r. 2008). Přesto je tato společnost státem štědře dotovaná – v letech 2008–2014 obdržela "jen" ze státního rozpočtu 111 300 000.- Kč.

Firmě Imex v r. 2011 pronajal tentýž ústav. Prostory byly dle VTÚ prázdné a zkontrolované, což musí být součástí přejímací dokumentace

Podivnou operaci pronájmu prováděl Vojenský technický ústav. Ředitelem VTÚ je od září 2012 dosud Václav Irovský, který ani nemá VŠ vzdělání. Od ledna 2009 do září 2012 byl ředitelem odštěpného závodu VTÚL a PVO (Parkanová,Vondra i Nečas by měli vysvětlit, proč byl ve funkci člověk s neodpovídající kvalifikací a ve střetu zájmů) Od r. 2005 má registrovánu živnost "ekonomické a účetní poradenství". Do r. 2009 vlastnil společnost "VITU commercial & consulting agency s. r. o." Od března 2004 do září 2012 byl členem představenstva společnosti "SeaburyCapital, a. s.". Která má – mimochodem – od r. 2006 zastavenou činnost na základě rozhodnutí Živnostenského odboru Úřadu městské části Praha 1 ze dne 23.11. 2005, č.j. ŽIO/S/39385/2005/ŠP!!!!! Od ledna 2009 do září 2012 byl ředitelem "LOM Praha, s.p." (Letecké opravny Malešice). Obtěžoval se někdo studiem smluv, které armáda uzavřela na pronájem objektů v muničním skladu?

Otázky k zodpovězení:

- Kdo za VTÚ podepsal "nájemní" smlouvy, které jsou pro stát tak "výhodné", že to tam za své měl zabezpečovat pro SOUKROMÉ subjekty

- Jakým schvalovacím procesem tak závažné smlouvy prošly

- Jak fungovaly kontrolní mechanismy MO ČR – Zda se vůbec tvrzení právníků těchto nevěrohodných firem zakládají na pravdě

- Proč po prvním výbuchu vláda muniční sklady nezabezpečila a proč policie nezačala konat

Závěr

Podle mne je konečně na čase před veřejností přiznat, že současný smutný stav AČR je především výsledkem dlouholetého nekompetentního politického, ale často i odborného řízení, kdy se od roku 1993 ve funkci ministra obrany vystřídalo 16 ministrů obrany, z nichž naprostá většina neměla o armádě ani ty nejzákladnější elementární znalosti.

Jedna věc je politická odpovědnost a druhá každodenní realita. Jak k tomu všemu přijdou občané okolních moravských vesnic a městeček? Copak je normální, aby po prvním výbuchu nastal za mlčenlivého přihlížení vlády a obou odpovědných ministrů za měsíc a půl výbuch další? Zřejmě chyběla razantnější opatření. Pokud by se totéž stalo v sousedním Německu či Rakousku, jsem přesvědčen, že by všichni politicky odpovědní ministři a armádní činitelé ihned ze svých funkcí sami odstoupili, a policie by již dávno šetřila se vší razancí.