Takřka celý uplynulý týden byl v médiích ve znamení kauzy kolem Andreje Babiše mladšího. „Je to po všech stránkách prapodivná záležitost. Docela přesně to vystihl prezident Zeman, když řekl, že to na něj působí jako hodně divoká konspirace. Všechny indicie, které kolem toho plavou mediálním prostorem, jako by tento prezidentův odhad víc potvrzovaly, než vyvracely. Zásadní problém té kauzy vidím v její jednozdrojovosti. Ve všech novinářských kodexech v civilizovaném světě visí základní pravidlo žurnalistické etiky, a to je, že každá informace se má zdrojovat nejméně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Tady je vyjádření z jedné reportáže a žádný jiný pramen poznání k tomu doplněn nebyl,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Na stůl se jen položil nějaký mediální produkt Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka a bylo konstatováno, že to tak je. „Přitom vyzpovídali ve dveřích mladého Babiše, takže je to tvrzení jednoho člověka pro jedny novináře a dál nic. Pak jsou na to reakce nějakých politiků. Ale nepovšiml jsem si, že by se to původní tvrzení nějak zdrojovalo od autorů samotných. Když jsem se díval na tu reportáž, tak mě udivilo, jak paní Slonková nápadně nenápadně Babišovi mladšímu napovídá. Ona mu říká, co má odpovídat a on to po ní poslušně papouškuje. A další pochyby vzbuzuje to, že jsme neviděli reportáž celou. Viděli jsme sestřih a nevíme, jak vypadá celá reportáž, co bylo vystříhnuto. Jestli ty odpovědi opravdu byly reakcí na ty předcházející odpovědi, nebo jestli tam té nápovědy bylo víc,“ ptá se mediální analytik.
Natočili to Slonková s Kubíkem, tak je to pravda a basta
Je přesvědčen o tom, že když reportéři přinesli materiál, který má brizanci položit vládu, tak by od nich bylo poctivé – už v jejich zájmu, pokud si chtějí udržet pověst solidních novinářů – dát na stůl reportáž kompletní, nevystříhanou. „Pak bychom se možná divili. Ale to je čistě spekulace z mé strany. Můj nejpodstatnější otazník nad touto kauzou je, že obratem 99 procent médií a nějakých 49 procent politiků začalo brát tu jednu reportáž jako bernou minci, o níž se dál nediskutuje. Slonková s Kubíkem to natočili, proto je to pravda a budeme na tom stavět dál náš odsudek, jak Babiše staršího, tak jeho postavení ve státnickém žebříčku a jeho pozici jako předsedy vlády, budeme ho ostřelovat, budeme ho kritizovat, budeme žádat jeho abdikaci, odvolávat ho a podnikat všechny tyhle aktivity,“ podotýká Petr Žantovský.
Velice mu to aktuální dění připomíná dvě kauzy. „Jednu už zmínil na České pozici Jan Schneider, když to srovnal s kauzou Sarajevo. Jsou si podobné minimálně v tom ohledu, že Sarajevský atentát z roku 1997 se odehrál v okamžiku, kdy byl tehdejší premiér Václav Klaus v Sarajevu na zahraniční cestě. Tentokrát to pan Babiš nazývá přiléhavě ‚Pučem Palermo‘, protože byl na jednání v Palermu, když se to odehrálo. Ti reportéři sami říkají, že ten materiál už mají delší dobu. Ale vyndali ho právě teď. V době, kdy byl Babiš za horama a za dolama, a v době, kdy zbývalo pár dnů do výročí 17. listopadu. To samozřejmě není náhoda. A to, že o tom mluví Babiš, neznamená, že to není pravda. Já s ním v tomto ohledu absolutně souhlasím, že náhoda v tomto případě neexistuje a načasování je opravdu nápadné,“ myslí si mediální odborník.
Skutečným terčem kauzy „Olovo“ nebyla Buzková, ale Zeman
Vrtá mu hlavou, proč se bere jedna reportáž za absolutní svatou pravdu a od ní se odvozují všechny další velmi nepříjemné a destabilizující skutečnosti a události, které probíhají a které nás budou ještě v nějaké podobě čekat. „To, že se poražená opozice, zejména ty těsně nadpětiprocentní strany Starostové a TOP 09 nesmíří s Babišovým vítězstvím ve volbách, bylo zřejmé od prvního okamžiku. Ale že to nabere tuhle brizanci, se čekat nedalo. Kromě toho Sarajeva mi to připomnělo aféru ‚Olovo‘ z roku 2000, za níž opět stála dvojice Slonková, Kubík, Tehdy – tuším, že v Mladé frontě – otiskla materiál, který údajně získala z Úřadu vlády. Nevím, jestli to bylo od pana Šarapatky, dnes člena Rady ČT, jenž tam tehdy dělal poradce, minimálně by o této kauze měl něco vědět. Každopádně ten materiál byl zcela zjevně vyfabrikovaný nějakou zpravodajskou rukou,“ tvrdí Petr Žantovský.
Psali jsme:
Obě události srovnává proto, že kauza „Olovo“ dehonestovala Petru Buzkovou jako nepřímou protivnici tehdejšího premiéra Zemana, ale ten, kdo byl skutečným terčem té kauzy, byl Zeman, nikoli Buzková. „Buzkové to mohlo jedině prospět, protože ta nařčení, která ve spise byla vyslovena, byla tak absurdní, nepravděpodobná a tak do nebe volající, že vyvolávala soucit u většiny lidí, kteří si říkali si, že je obětí nějakého opravdu hnusného spiknutí. Co když to ‚Olovo‘, u něhož se nikdy nevyšetřilo, kdo ho sepsal, v jaké podobě bylo předáno Slonkové s Kubíkem, proč to vydávali na pokračování, proč to mělo načasování nedlouho před televizní krizí v kontextu různých aktivit typu Impuls 99 a podobně, jakou politickou hru tam kdo hrál a jaký úkol tahle kauza měla sehrát, vůbec nesepsal žádný pan Šíma, který byl označen za autora,“ přichází mediální analytik s konspirační úvahou.
Jde o to dostat dnes na Václavské náměstí co nejvíce lidí
Co když to nesepsal ani nikdo jiný z Úřadu vlády, ale třeba poradce Petry Buzkové Martin Profant. „To říkám jenom jako spekulaci. Neříkám, že to tak bylo, ale můžu si takovou otázku položit. Pan Profant na to jistě měl intelektuální potenciál a určitě by někdo takový uměl sehrát tu šachovou hru deset tahů dopředu a odhadnout, jaké důsledky může taková hra přinést a kolik bodů to nakonec paní Buzkové vynese. A vzpomeňme si na tehdejší mediální odezvu. Byla úplně stejná jako dnes. Novináři v mainstreamových médiích se vůbec nemění, přebírají teze bez jakéhokoli prozkoumání jen proto, že jsou atraktivní, nebo že ladí jejich politickému vyznání. Tak tehdy všichni papouškovali donekonečna to ‚Olovo‘ a papouškovali donekonečna tezi, kterou vypustila Slonková s Kubíkem,“ připomíná Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Tedy to, že materiál vznikl na oddělení poradců premiéra na Úřadu vlády, a tudíž že to byl cílený odstřel Petry Buzkové jako nepřítelkyně Miloše Zemana. „Takhle to šlo všemi médii. Nevšiml jsem si, že by se někdo zamyslel nad tím, jestli to náhodou nebylo jinak. Dnes je ta situace úplně identická. Hraje se podle stejného scénáře. Někteří aktéři jsou dokonce stejní, že, Sabina Slonková s panem Kubíkem, a cíl je zase zřejmý: je to nenáviděný premiér. Tehdy byl nenáviděným premiérem Zeman, dnes je prezidentem, ovšemže nenáviděným, a nenáviděným premiérem je Babiš, kterého Zeman drží ve funkci, což je nepochybné a ani to nijak neskrývá. Čili ta hra se hraje úplně stejně a cílem je dnes na výročí 17. listopadu dostat na Václavské náměstí co nejvíce lidí a vykřičet tam do nebe všechny své politické mindráky, a pokud možno způsobit maximální míru společenského neklidu,“ vysvětluje mediální odborník.
Jediný způsob řešení je odvolání nebo rezignace premiéra
Ani trochu nesouhlasí s těmi, co tak vykřikují, že kauza Andreje Babiše mladšího škodí České republice v zahraničí. „Mám za to, že České republice v zahraničí škodí především tito novináři, kteří výsadek své činnosti proměňují ve společenský neklid. A ten společenský neklid znejisťuje Česko jako partnera pro kohokoli v zahraničí. To je ta pravá ostuda. Ne to, že někde nějaké noviny napíšou, že Babišův syn zřejmě není úplně duševně zdráv a je někde mimo republiku, ačkoli by se měl účastnit trestního řízení. To je v podstatě bagatelní věc. Podstatné je, co z této věci udělali novináři a na ně nalepení politici. Nebo naopak politici a na ně nalepení novináři. Každý nechť si odpoví sám,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský a přidává dva postřehy k tomu, co o této kauze vysílala České televize.
Sledoval úterní pořad 90´ ČT24, který byl aktuálně této kauze věnován. Stejně jako ve všech zpravodajských pořadech se i tady vycházelo z věci dané a nepochybné, že je nějaký viník, jímž je Andrej Babiš starší, nějaká oběť, což je Andrej Babiš mladší, a je jediný způsob řešení, což je odvolání nebo rezignace premiéra. „To je ultimativní východisko, z něhož všechny novinářské reflexe vycházejí, nejinak je tomu v České televizi. A pozvali si k tomu mimo jiné dva lidi. Tomia Okamuru, který vysvětloval svůj postoj k odvolání vlády a proč se zúčastnil společné tiskovky s ostatními opozičními stranami. Mimo jiné řekl větu, že nevěří mediální žumpě a presstitutům. To je hezká floskule, kterou zavádějí mnozí kritici českých mainstreamových médií. A moderátor Jiří Václavek ho okamžitě okřikl, aby nepoužíval nekorektní výrazy,“ diví se mediální analytik, co je na výrazu presstitut nekorektního.
Na výrazu presstitut pro prodejné novináře není nic nekorektního
Sám to pokládá za bonmot, který používá každý, od Miroslava Kalouska až po Miloše Zemana. „Okamura touto metaforou vyjádřil, že si o plodech práce mainstreamových novinářů nemyslí nic dobrého a že ty novináře považuje za prodejné. Proto ta podobnost s obdobným slovem, které vyjadřuje prodejné ženy. Někde jsem se dočetl, že už v dubnu Syndikát novinářů požadoval, aby bylo zakázáno ve veřejném diskurzu používat takové hanlivé výrazy a kritizovat práci novinářů mimo jiné výrazem presstitut. To je dost varovné. Jestliže se ten cech domůže své nekritizovatelnosti, tak ztratí poslední zbytky jakékoli důvěryhodnosti u veřejnosti, které už stejně mnoho nemá, zesměšní se a hlavně v podstatě nastolí diktaturu nějakých skupinkových zájmů z médií, a to je konec demokracie,“ domnívá se Petr Žantovský.
Vystoupení druhého hosta ho ale vyděsilo víc než úlet moderátora Jiřího Václavka. „Ten bych byl ještě ochoten považovat za jistý folklór, i když by se to ne nemělo, ale to se nesmí stávat. Pak tam byl hostem politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity, který byl výslovně požádán o odborné politologické vyjádření ke kauze Babiš. A pan Bureš srovnal pana Babiše s Hitlerem a s komunisty v padesátých letech, doslova říkal, že lze v té analogii očekávat, že tady bude snaha postřílet opozici a podobně. To jsou naprosto nehorázné výrazy, které padaly z veřejnoprávní televize, ale hlavně z úst někoho, kdo si říká odborník. Nevím, jestli tomuhle teď budeme říkat politologický výraz, že se Babiš chystá postřílet opozici. Je to politologická analýza, nebo co to vlastně je? Je to vyjádření občanského názoru pana Bureše?“ ptá se mediální odborník.
Když nehoráznost vyjadřuje moderátorův názor, je to v pořádku
To by ještě chápal, že zmíněný politolog nemá kinderstube, tak se jeho názor dá vyjádřit takhle banálně. „Ale když potom říká o premiérovi: ‚To si z nás dělá srandu‘, tak přemítám, jestli slovo sranda je v daném kontextu také politologický výraz. Já se politologií také trošku zaobírám, jezdím na politologické kongresy a ještě jsem nikdy neslyšel v terminologickém diskurzu slovo sranda, nebo spojení postřílet opozici a podobné věci. To je absolutní novinka. Pan Bureš by měl založit nějakou expanzívní nebo postmoderní politologii či nějaký nový vědní obor, protože ve standardní politologii se tohle fakt nevyskytuje. Z toho, že ho moderátor neopravil nebo nějakým způsobem nezaprotestoval, je zřejmé, že to vyjádřilo i jeho názor,“ míní Petr Žantovský.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Po úvodním obsáhlém tématu přichází s poněkud zábavnějším. „Mě rozesmála Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zdaleka ne poprvé a asi ne naposledy. V pondělí vydala média od České televize po deníky zprávu, že ‚prezidentské debaty byly nevyvážené, zjistila vysílací rada‘. Takže po deseti měsících se Rada podjala hodnotit televizní debaty v České televizi, na Nově, na Primě, na Barrandovu mezi Drahošem a Zemanem, přičemž dvou z nich se Drahoš neúčastnil. Je to, jak říkal pan prezident Klaus, ukázka nepráce, protože deset měsíců se zabývat takhle jednoduchým a triviálním úkolem, to už opravdu chce ‚hodně píle a sebezapření, prokrastinace‘, aby to trvalo takovou dobu,“ žasne mediální analytik nad výkonností vysílací rady.
Nevyvážená debata, protože na ni jeden z pozvaných nedorazil
Kromě toho mu není jasné, jak lze z hlediska vyváženosti hodnotit debatu, kde je jen jeden diskutující, když ten druhý z vlastního rozhodnutí na tu debatu nedorazil. „Mám před sebou věty týkající se pořadu, který proběhl na Barrandově u Jaromíra Soukupa, z nichž se dozvídáme, že si moderátor s prezidentem Zemanem rozuměli, panovala tam poklidná atmosféra, oba vtipkovali. No a že to je špatně, že to se nesmí a že to je důkaz nevyváženosti. Tak nevím, jestli se na té Radě změnila kritéria, před patnácti lety jsem byl také nějakou dobu jejím členem, ale měli jsme kritéria poněkud jasnější. Tímhle bychom se, pokud si vzpomínám, vůbec nezabývali. To je naprostá lapálie, která je úplně mimo horizont vnímání normálního soudného člověka, natož tedy správního orgánu, jímž je vysílací rada,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tomio Okamura
Jestliže se vysílací rada pod velením Ivana Krejčího zabývá těmito věcmi, v tomto časovém posunu a s tímto výsledkem, tak přemítá, na co ji máme. „Protože to je skutečně dost bizarní. Celkem bych očekával, že se k tomu připojí ty kvazi profesní organizace typu Syndikátu novinářů, který také údajně není s duely spokojen. No kdo se ho na to ptá? Co je Syndikát novinářů? Co reprezentuje? Svých čtyři sta členů? Dobře, kolik z nich je opravdu důležitých novinářů v České republice? Kolik z nich je seniorů, kolik z nich je lidí, kteří nikam nepíšou a možná ani nikdy nepsali, kolik z nich je jenom držiteli průkazek? Také jsem kdysi byl členem Syndikátu a dobře si to pamatuji. Bohužel, už jsem dost starý na to, abych si hodně pamatoval, ale naštěstí si toho ještě hodně pamatuji,“ ujišťuje mediální odborník.
Syndikát popírá princip novinářské nezávislosti a nestrannosti
Syndikát novinářů nemá vůbec žádnou relevanci. Jde o spolek, který nemá žádnou pravomoc. „Může se vyjadřovat, k čemu chce, ale to jeho vyjádření nemá absolutně žádnou váhu. Jsou to jen slova vypuštěná do větru jeho představiteli panem Černým a podobně. Ta slova za chvilku zapadnou, budou vyslovena nová, ale zhruba se stejným efektem. K čemu Syndikát potom je? Nevšiml jsem si jediné opravdové aktivity kromě toho, že se pouštějí do politických půtek, stavějí se za některé konkrétní politické aktivity a popírají tím princip novinářské nestrannosti a nezávislosti. To je asi jako s těmi tzv. kontrolními weby, které mají kontrolovat dezinformace a konspirace, přičemž ony samy jsou největšími producenty konspirací a dezinformací. Je to prostě tak. Kozel zahradníkem, jak se říkává,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Na konec si nechal pochvalu, která patří komentáři pod titulkem „Česká společnost je rozdělena a Zeman za to nemůže“, který vyšel v pondělí v Eurozprávách. „Petr Šulka popisuje jednu zásadní věc, ke které se v našich debatách velmi málo dostáváme. Ano, společnost je rozdělená. To je taková floskule, která zní diskurzem a zakopáváme o ni na každém kroku. Ale každý si tu rozdělenost a vinu na tom rozdělení vysvětluje trošku jinak. Autor je toho názoru, že viníkem rozdělení jsou ti, kteří ze svých pražských kaváren nejsou schopni dohlédnout na to, jak se žije ve zbytku republiky. Ti, kteří opovrhují lidmi z menších měst, lidmi z venkova, lidmi z jiných než intelektuálně-kavárenských profesí, když to tak zjednoduším. Pro kulturního antropologa prostě zemědělec není člověk, to je jakési cosi, co by asi nemělo vůbec být držitelem volebního práva,“ poukazuje mediální analytik.
Viníky rozdělení nehledejme na Hradě, ale v pražské kavárně
V té souvislosti připomíná, jak politolog Jiří Pehe před časem zmínil, že až vymřou všichni ti, co volili Zemana, tak nastane ráj na zemi. „Tedy on neřekl ráj na zemi, ale vyznělo to tak, že se konečně zbavíme těch hlupáčků, kteří nám volí špatně. A ti chytří, mladí, krásní z měst a vysokých škol a z humanitních fakult budou tedy volit správně, a to bude ono, co se bude líbit i panu Pehe. V tom je ten problém, který znamenitě analyzuje pan Šulka, že to rozdělení mezi pražskou kavárnou a zbytkem republiky je dáno tím, že elita poučuje zbytek národa, o němž si myslí, že je hloupý. To nikomu nedělá dobře pořád poslouchat, že je hloupý, bezcenný, méněcenný a neměl by mít ta práva, co má, a kazí to těm ostatním, těm lepším, těm elitním. To nikdo rád neposlouchá, a proto existuje to rozdělení. Viníky toho rozdělení však nehledejme na Hradě nebo v Lánech, ale v pražské kavárně,“ doporučuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
