Mikloš připomněl, že Ukrajina se v roce 1994 dobrovolně vzdala jaderných zbraní a výměnou za to jí USA, Velká Británie a Rusko garantovaly, že budou zachovány její hranice. A tuto dohodu nyní Rusko porušilo. Pokud prý za těchto okolností Západ nezareaguje a nepomůže Ukrajině, vznikne tak mimořádně nebezpečný precedent. Své poradenství vnímá jako právě takovou pomoc.

Největší nadějí pro Ukrajinu podle něj paradoxně je, že situace už je natolik zoufalá, že z ní nemohou nic vytěžit ani regionální oligarchové. Mikloš však varuje, že není možné, aby to na Ukrajině dopadlo jako v Řecku, kterému byly ekonomické reformy vnucovány víceméně proti vůli. „Řecká vláda má dnes silný politický mandát neplnit pravidla, která od něj požadují věřitelé. Vlády věřitelských zemí ale mají silný politický mandát s tímto postojem nesouhlasit,“ připomněl.

Pokud jde o Ukrajinu, je podle něj zřejmé, že tam se reformy nepovedly. V roce 1990 měla HDP srovnatelný s Polskem, nyní jej prý má přibližně pětinový. „Polovičaté reformy jsou někdy horší než žádné. Polovičaté reformy sice uvolnily dosavadní pravidla, ale pak už nevznikly instituce a pravidla normálně fungující tržní ekonomiky,“ dodává muž, označovaný za „otce“ hospodářských reforem na Slovensku.

Jednou z příčin problémů je podle něj nedostatečná liberalizace a deregulace, neboť Ukrajina například doposud neliberalizovala ceny plynu, elektřiny a tepla. Nyní je podle něj nezbytné, aby ceny byly konečně uvolněny, i když to bude znamenat velké skokové zdražení všech energií. „Situace na Ukrajině je už dnes taková, že to prostě udělat musí. Nová vláda se zavázala k liberalizaci poté, co skončí topná sezona. A ten náraz bude opravdu dramatický,“ říká Mikloš.