„Proč nezastavit všechny dotační programy a nedat v takovéto výjimečné chvíli všechny peníze z evropských dotací na dvě věci, které skutečně pomohou uprchlíkům i budoucnosti EU včetně její základní svobody volného pohybu? Většina by měla jít na vylepšení životních podmínek v utečeneckých táborech v Turecku, Jordánsku a Libanonu,“ uvedla Zlámalová. Tyto země jmenuje proto, že jsou na rozdíl od Evropy migrantům kulturně blízko a z pohledu Evropy bezpečné. 

„Snaží se pomáhat, jenže na to mají jen velmi omezené zdroje. Kdo skutečně prchá před válkou, je tam v bezpečí. Ten, kdo chce za lepším životem v Německu nebo ve Švédsku, je ekonomický přistěhovalec. Mezi těmito dvěma skupinami je potřeba velmi pečlivě rozlišovat. Což se v gejzírech emocí neděje,“ dodala s tím, že podmínky v táborech jsou kvůli nedostatku peněz skutečně špatné.