Změny směrnice schválily členské země EU a Evropský parlament (EP) v roce 2017. Deklarovaným cílem bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, či jim tuto činnost co nejvíce ztížit. Podle kritiků, kteří byli v Česku velmi hlasití a počítal se mezi ně například i tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec, ale přísnější pravila hlavně omezují legální držitele střelných zbraní, trh s takovými zbraněmi a výrazně zasahují do vnitřní bezpečnosti státu.
Česko v žalobě tvrdí, že směrnice je diskriminační a obsahuje ustanovení, která nejsou natolik přesná a jasná, aby majitelům zbraní umožnila znát jejich práva a povinnosti. Praha míní, že opatření neměla být přijata s oficiálním cílem odstraňování překážek na vnitřním trhu, neboť její důvody byly jiné.
„Skutečným cílem je harmonizace předpisů členských států v oblasti předcházení trestné činnosti a terorismu. K přijetí takových opatření však unijní zákonodárce nemá pravomoc,“ uvedla také ČR v žalobě, kterou žádá zrušení normy.
V březnu na slyšení představí strany sporu své argumenty, soud své rozhodnutí vynese až později.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
