Sněmovna zmírnila vládou navrhované omezení práva na informace

05.12.2018 11:15

Sněmovna zmírnila vládou navrhované omezení práva na informace, které se týkají údajů o trestním řízení nebo českých zájmů v zahraničí. Rozhodla o tom dnes v rámci změn zákonů v návaznosti na nová pravidla zpracování osobních údajů kvůli evropskému nařízení GDPR. Změny nyní posoudí Senát.

Sněmovna zmírnila vládou navrhované omezení práva na informace
Foto: archív autora
Popisek: klávesnice
reklama

 Zákon o svobodném přístupu k informacím se podle vládního návrhu neměl vztahovat nejen na poskytování údajů o probíhajícím trestním řízení, ale také na „informace týkající se trestního řízení“ s výjimkou rozsudků. Ministerstvo vnitra změnu hájilo s tím, že informace bude možné získat postupem podle trestního řádu od policie nebo státního zastupitelství.

Sněmovna ale přijala kompromisní návrh Ondřeje Profanta (Piráti), podle něhož informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, „zejména zajištění práva na spravedlivý proces“. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím nakonec souhlasil.

Další přijaté zmírnění se týká vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly „ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí“. Úřady by tak podle kritiků mohly nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU, například i informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Podle přijaté sněmovní verze by se ale zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí „významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí“. Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.

Novela jako celek podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. „Posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejích občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení.

Dolní komora rovněž novelou rozšířila pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů o možnost použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací. Stejnou pravomoc, kterou nyní mají jen soudy, mají získat rovněž nadřízené úřady.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: čtk
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čemu se smějete? ptal se Xaver. ,,ČT lhala, jako když tiskne", slyšel. Sdělil, co zažívá

12:14 Čemu se smějete? ptal se Xaver. ,,ČT lhala, jako když tiskne", slyšel. Sdělil, co zažívá

Alena Vitásková, která dříve působila jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu, byla před ne…