"Domnívám se, že by vláda měla zřídit sociální fond, který by financovala z navrhovaného zvýšení poplatků z vytěženého uhlí tak, aby tyto prostředky mohly být použity na podporu nových pracovních míst v regionech postižených útlumem těžby. Zřízení tohoto fondu by mohlo pomoci snížit sociální napětí mezi horníky, kterým hrozí propouštění v případě, že se limity neprolomí," uvedl dnes premiér.
Částečnou těžbu umožnit, ale bez bourání obcí nebo částí měst
Podle něho by vláda měla umožnit částečnou těžbu pro potřeby energetiky, zejména teplárenství. Současně se ale má podle Sobotky hledat řešení, které by nevyžadovalo bourání obcí nebo částí měst. "Bavili jsme se například o nových možnostech zaměstnanosti právě po uzavření velkolomu ČSA a o způsobu financování takových prací," potvrdil ČTK i starosta Buřt.
V současné době těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí, letos ale zřejmě dojde ke změně. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už dříve oznámilo, že výše těžebních poplatků se nově nebude určovat zákonem, ale vládním nařízením. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhoval loni v dubnu zvýšit poplatek desetinásobně. Podle informací ČTK předloží ale MPO vládě návrh s dvojnásobným navýšením, který prosazuje ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
V současné době jde z těžebních poplatků 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný "balík" peněz. Peníze, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. V předloňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.
Sobotka bude jednat s horníky i s krajskou tripartitou
Další postup vlády ohledně těžebních limitů podle Sobotky bude důležité rozhodnutí. "Chci proto ještě před tím, než budeme na vládě rozhodovat, diskutovat se všemi zainteresovanými stranami a seznámit se s jejich pohledem na tuto problematiku," dodal předseda vlády. V příštích dnech se chce sejít s primátorem města Most a rovněž se zástupci horníků a krajské tripartity Ústeckého kraje.
Ministerstvo průmyslu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Kromě úplného zachování, nebo naopak úplného prolomení, které by znamenalo zbourání Horního Jiřetína, jsou ve hře dvě částečná řešení. Buď se limity prolomí jen na dole Bílina patřící společnosti ČEZ, nebo na Bílině a částečně na dole Československé armády (ČSA), který patří společnosti Severní energetická. I tato varianta, kterou ministr ve čtvrtečním prohlášení podpořil, by ale znamenala zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně.
Limity těžby byly stanoveny v roce 1991
Buřt dnes ČTK řekl, že mu v zásadě nevadí prolomení limitů na dole Bílina, která by neznamenala bourání domů ani ohrožení nějaké přírodní cennosti. "Pokud vím, tak si to tam všichni přejí. Samosprávy, které spravují obce na hraně lomu Bílina, si prolomení přejí a souhlasí s ním už několik let," řekl Buřt.
O úpravě limitů bude v pondělí jednat tripartita. Na jednání vlády má Mládek materiál v rámci nové surovinové politiky předložit do konce března. Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách zaručující městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, byly stanoveny usnesením vlády v roce 1991.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
