„Příčiny vysoké volební účasti nemusejí být jen pozitivní. Vystrašená společnost = ohrožená společnost,“ píše ve svém komentáři na serveru Aktuálně.cz Richterová a ptá se, kam společnost dostane tolerování dezinformací a lží.
Ve druhém kole prezidentských voleb, kde se utkali Petr Pavel a šéf ANO Andrej Babiš, přesáhla volební účast 70 % a šlo o nejvyšší výsledek od sněmovních voleb od roku 1998. To mnohé v první chvíli potěšilo, stejně jako Richterovou. „Na konci ledna jsem se radovala, že ke druhému kolu prezidentských voleb přišla spousta lidí. K urnám se vypravili ti, kteří normálně nechodí. Nebývalý zájem hlásily i volební komise v sociálně vyloučených lokalitách. Konečně se probrali, říkalo se. Co ale zvedlo tyhle lidi z pohovek?“ ptá se Richterová.
Richterová například připomíná, že Andrej Babiš triumfoval na mosteckém sídlišti Chanov, kde k volbám přišla čtvrtina obyvatel a Babiš získal rekordních 93 procent hlasů. Mezi Romy totiž prý zavládla totální panika. „Všichni si mysleli, že vítězství Petra Pavla bude znamenat vstup Česka do války, romské ženy se bály, že jako první odvedou jejich muže a syny. Na Facebooku jely každý den streamy takzvaných lajfkařů, kteří se předháněli v líčení katastrofických scénářů. Nikdy jsme nic podobného nezažili,“ psali prý Richterové sociální pracovníci z Děčína.
Důvodem je podle Richterové jak „mimořádně odpudivá“ prezidentská kampaň Andreje Babiše, tak obecně rostoucí trend, kdy dezinformační narativy rezonují mezi nejchudšími obyvateli. Sociální pracovnice z Chomutova popsala své zážitky, kdy Romové za svoji bídu viní ukrajinské uprchlíky.
PhDr. Olga Richterová
Dezinformace se ve vyloučených lokalitách údajně začaly šířit i mezi místní veřejností. „Proruské lži bohužel začali sdílet i lidé, u kterých by mě to v životě nenapadlo – policisté, kolegyně ze sociální sféry, úředníci. Člověk aby se bál říct v hospodě u piva svůj názor,“ líčila prý vysokoškolsky vzdělaná žena Richterové.
Podobnou zkušenost prý mají lidé napříč republikou. „Obecně se dá říci, že čím chudší a komplikovanější obec, tím nižší odolnost jejích obyvatel vůči lžím a dezinformacím. Podobně jako lidé z terénu vidí situaci i výzkumy. Podle STEM se pravděpodobnost, že člověk podlehne dezinformacím, zvyšuje u lidí s nízkým vzděláním a v neuspokojivé ekonomické situaci,“ upozorňuje místopředsedkyně Sněmovny.
Znepokojující je podle ní zejména fakt, že skupina prorusky smýšlejících a dezinformovaných lidí v zásadě vychází z chudých regionů. „Právě tyto regiony patří k těm, které nejrychleji stárnou, nejrychleji se vylidňují a trpí ‚odlivem mozků‘. Kladu si otázku, jak při současném trendu bude třeba Ústecký nebo Karlovarský kraj vypadat za pár let? Neuspíší pokles sociální koheze, ke kterému hybridní válka a dezinformace nevyhnutelně vedou, rozhodnutí dalších šikovných lidí odejít jinam, kde se u piva nebudou muset bát říct svůj názor? Co když přijdou další lži a nenávistné narativy, které opět způsobí strach a chaos? Nebudou pak právě tyto regiony těmi, které potáhnou ke dnu celou zemi?“ pokládá Richterová řečnické otázky.
Přitom cílem politiků by naopak mělo být zvyšování soudržnosti celé společnosti, snižování sociálního napětí a zmírňování regionálních disparit. „Je to něco jako postavit protipovodňovou zeď, než se pustíš do stavby domu na břehu řeky. V nejbližších týdnech se budu k tématu vracet. Ráda bych hledala odpovědi na otázky, kde končí svoboda slova a začíná naše bezpečnost, co může stát dělat lépe a jak s lidmi komunikovat tak, aby je k volebním urnám hnala přirozená touha něco měnit, nikoliv strach,“ dodává Richterová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
anaboca
