Podle Baumana se nachází demokracie v krizi. Lidé už prý nevěří svým politickým vůdcům, protože ti nedrží své sliby. „Myslí si o nich, že jsou nejenom hloupí, ale také neschopní. My potřebujeme politiky, kteří jsou schopni jasně rozhodovat. Vidíme to na příkladu migrační krize. Moc se globalizuje, ale politika přece vždy začíná na lokální úrovni jako kdykoli v minulosti,“ říká Bauman s tím, že současná krize demokracie je především krizí demokratických institucí. „Velkým dilematem současnosti je také rozhodování mezi větší svobodou či mezi větší bezpečností,“ uvádí Bauman.
Britský sociolog polského původu je coby správný příznivce levice rovněž kritikem konzumního způsobu života. „Před čtyřiceti lety jsme věřili ve vítězství svobody a nastartovali jsme orgie konzumu. Vše se zdálo možné, půjčování peněz, kupování aut i domů, které budete moci zaplatit až někdy později. Ekonomická krize v roce 2008 se stala hořkým vystřízlivěním z tohoto snu. Nastaly katastrofa, sociální kolaps. Konflikt neprobíhá jen mezi třídami, ale mezi jednotlivými příslušníky společnosti. Čelíme nedostatku bezpečnosti stejně jako nedostatku svobody,“ konstatuje Bauman.
Celý rozhovor v angličtině máte k dispozici ZDE.
Bauman je příznivcem celosvětového hnutí Occupy či jeho španělské obdoby Hnutí 15. května. Přesto tvrdí, že tato hnutí sice umějí jít k jádru věci, ale mají problém vytvořit poté něco stálého a pevného. „Lidé na náměstích na chvíli bojovali za společný cíl a zapomněli na malichernosti, které je obvykle rozdělují. Bohužel tyto exploze solidarity jsou sice velmi silné, ale také bohužel příliš krátké,“ tvrdí Bauman a jako hlavní důvod uvádí absenci vůdců, kteří by směřování těchto hnutí nějakým způsobem usměrňovali.
„Problém není to, že by například ve Španělsku byly politické strany špatné. Jde spíš o to, že nemají kontrolu nad událostmi. Problémy Španělska jsou součástí globálních problémů. Je chyba myslet si, že je možné je vyřešit interním způsobem,“ tvrdí Bauman, který se rovněž vyjadřuje ke snahám Katalánska dosáhnout nezávislosti. „Zásady přijaté ve Versailles hovoří o právu každého národa žít podle vlastních pravidel. Něco takového je však v dnešním světě jen fikce, protože neexistují žádná homogenní území. Lidé jsou ke společnosti loajální a platí daně. Zároveň se ale nechtějí vzdát své identity. Spojení mezi místem, kde žijete, a identitou bylo přerušeno.“
Osobitý názor má Bauman i na sociální média, která považuje v mnoha směrech za užitečný nástroj. Zároveň jsou však z jeho pohledu pastí. „Sociální sítě jsou náhražkou. Můžete si přidávat a vyřazovat přátele podle libosti. Nacházíte se ve společnosti lidí a nemusíte se obávat osamění. Na druhou stranu, přidávat a odebírat přátele je tak snadné, že se lidé nedokážou naučit skutečným sociálním dovednostem. Sociální média nás neučí dialogu, protože je tam tak snadné zabránit případným sporům,“ kritizuje Bauman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
