Je to tak a vlastně se ukázalo, že Velká Británie zažila vítězství konzervativců v čele s Borisem Johnsonem. Mluví se o tom, že Britové řekli brexitu ano a mají už dost prodlužování. Čtete výsledky voleb stejně?
Určitě. Britové řekli, že nechtějí už další dohady, a zvolili toho nejsilnějšího na scéně, aby brexit dořešil, a to je nyní Boris Johnson. Navíc samozřejmě řekli ano brexitu, který bude podle podmínek vyjednaných s Evropskou unií, naopak nepodpořili brexit bez dohody, jak ho chtěla strana brexitu.
Vítáte vítězství Borise Johnsona v britských volbách ?Anketa
Celkově je výsledek voleb dost překvapivý i pro konkurenty Borise Johnsona. Jak je možné, že je rozdíl takový? Je to náladou britské společnosti, která panuje kvůli brexitu?
Myslím, že jsou tam minimálně dva okamžiky. Jedním je brexit a snaha zdánlivě nekonečnou debatu už ukončit a ukončit ji variantou brexitu. To je jeden motiv pro volební výsledek. Druhý je extrémně nepopulární osobnost opozičního lídra labouristů Jeremyho Corbyna a jeho programu, který byl opravdu velmi silně levicový. Podle toho, jak volby dopadly, se ukázalo, že pro část voličů, kterým se přístup Johnsona k brexitu nezdál ideální, byl ale větším strašákem velmi silně levicový Corbyn, který by mohl provádět své plány volebního programu. Takže tyto dva motivy se nakonec spojily a přinesly Johnsonovi vítězství na nejvyšší hranici toho, co se očekávalo. Tedy drtivé vítězství.
Staronový premiér Boris Johnson ve svém proslovu řekl, že 31. ledna už nebude žádné když, kdyby nebo ale a k brexitu dojde. Je to podle vás reálné?
Politicky ano. Musíme si pamatovat, že Boris Johnson už tohle sliboval jednou, že raději zemře ve škarpě, než by umožnil odklad brexitu na konci října. Já říkám politicky ano, nic tomu nebude bránit v britském Parlamentu, nebude tomu nic bránit na britské politické scéně, ale jsou úvahy, zda se stihne všechno zařídit, procesovat zákony a vyhlášky. Zřejmě bude příští týden zasedání parlamentu, aby se vše stihlo. Je malá pravděpodobnost, že by se to technicky nestihlo, ale Johnson zase dnes tolik investoval do svého projevu pasáží, že nebudou žádná ale, kdyby a když, a že udělá všechno, aby se to podařilo. Já předpokládám, že skutečně 31. ledna o půlnoci dojde k odchodu Británie z Evropské unie.
Výsledek voleb určitě není příznivý ani pro Brusel z toho pohledu, že Britové skutečně chtějí naplnit výsledek referenda před více než třemi lety a odchod uskutečnit. Nicméně ta jednání jsou komplikovaná po celou dobu. Bude i nyní Evropská unie komplikovat naplnění brexitu?
Myslím, že ne. Různé kuloární informace, zejména které čerpám z britských médií, hovoří o tom, že vyjednavači na straně Bruselu si včera přáli co největší vítězství Borise Johnsona, aby skončila nejistota. Dnes už je to na straně Bruselu tak, že přestože si brexit většina asi nepřeje, tak nechtějí protahovat situaci, ať je jasno. Myslím, že se obě strany velmi rychle shodnout, protože obě mají nyní stejný cíl – 31. ledna. Jinak už není prostor dělat nějaké obstrukce, ale nemyslím si, že by na tom sedmadvacítka ještě měla zájem.
Proč to tedy trvalo tak dlouho? Bylo cílem Evropské unie tomu zabránit, prodlužovat to úmyslně, aby odradila další státy, jak tvrdí její odpůrci?
Podrobně tři a půl roku sleduji situaci na straně Británie a mám pocit, že i kdyby v Bruselu všichni chtěli okamžitý, rychlý brexit v prvním termínu, tak Británie toho prostě nebyla schopna. Referendum natolik rozložilo britskou politickou scénu ve všech směrech, že Britové skutečně nebyli schopni se dohodnout, co přesně chtějí. A na tom to vlastně při všech třech odkladech haprovalo.
Fotogalerie: - Daj-li medaili
Evropská unie mohla být možná v některých podmínkách vyjednávání flexibilnější, ale osobně si myslím, že i kdyby byla o několik stupňů flexibilnější, tak Britové až do včerejších voleb nevěděli, co přesně chtějí, takže by to nepomohlo.
Tedy dá se říci, že odchod nastává v podstatě ve správný čas a nebylo možné ho realizovat rychleji?
Ano. Je to tak a vlastně se ukázalo, že ta nekončící patová situace na britské scéně nakonec vedla k tomu, že voliči ten gordický uzel rozetli jednoznačným volebním výsledkem.
Domníváte se, že Velkou Británii mohou následovat další státy Evropské unie? Tedy že se Velká Británie stane inspirací?
Určitě tam nějaký vliv toho, jak probíhal brexit, bude. Ale ukazuje se, že nositelé a politické strany podporující opuštění Evropské unie během toho, jak se brexit komplikoval, začali své přesvědčení o vystoupení z Evropské unie zeslabovat. Uvědomovali si, že by jim to u domácích voličů mohlo škodit. Je to případ Marine Le Penové i Mattea Salviniho, kteří během tří a půl roku oslabili odpor vůči Evropské unii. Podle mne je jedním z důvodů, že ten galimatyáš, který vznikl v Británii, není příliš populární a nijak euroskeptickým silám nepomáhal. Samozřejmě pokud brexit bude úspěchem – ekonomicky – což uvidíme až za čtyři pět let, pak by to nějaké odstředivé snahy mohlo podpořit, ale podle mne to teď, krátkodobě působilo spíše opačně.
Libra momentálně posiluje, tak uvidíme, jak se bude její síla měnit.
Stoupla na základě toho, že začíná být jasno. Když byl brexit odhlasován, lidem se chvíli nedařilo, pak začala stoupat a nakonec klesat, protože pro ekonomiku je nejhorší nejistota. Když to bylo zamotané, libra klesala a zase stoupla. Ale ještě není v ničem vyhráno, protože se jedná o takový první poločas a ten druhý se začne odehrávat 31. ledna, kdy Evropská unie bude s Velkou Británií jednat o budoucích obchodních vztazích. Vlastně by to měli stihnout do roku 2020, takže možná zažijeme deja vu něčeho podobného, i když už Británie v Evropské unii nebude. Může nastat složitá situace na silvestra 2020, až skončí přechodné období, kdyby se do té doby Evropská unie a Británie nedohodla. To může mít na ekonomiku zase turbulentní vlivy.
Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?Anketa
Brexit nebyl jediným, i když základním slibem Borise Johnsona do těchto voleb. Kromě něj to bylo zdravotnictví, ale zároveň slíbil i přiblížení se australskému systému migrace a zapojení více policistů. Je australský systém migrace vůbec v Británii možný?
Podstatou návrhu, který měli konzervativci ne úplně podrobně, ale v základních rysech popsaný ve volebním programu, stál na tom, že se okopíruje australský bodový systém, který boduje uchazeče o vstup do Austrálie a případně i do Británie podle nějakých kritérií. Když získá dost bodů, má možnost získat právo vstupu. Samozřejmě to, co se často vnímá pod australským migračním systémem – tedy znamená zastavení lodí, nepřijímání nikoho, kdo přijde ilegálně, v Británii může být složitější, ale na druhou stranu jde rovněž o ostrov, takže teoreticky by to zavést šlo také.
Jak známo, bodový systém je v Austrálii přísný. To by pro Británii znamenalo velkou změnu v migrační politice…
Ano a o to se vede v Británii velká debata – zda by takové omezení bylo vlastně pozitivní, či negativní. Jestli by zlepšilo pocit Británie a Britů, že už nejsou další migranti třeba a jejich ekonomika je nepotřebuje. Nebo by se naopak po čase ukázalo, že jsou na pracovním trhu důležití. To by se ukázalo, ale Austrálie také bere – pokud se nepletu – desítky tisíc migrantů ročně, ale vybírá si bodovým systémem. To je asi princip, který myslel Johnson. Na druhou stranu v britských médiích se hodně mluvilo o tom, že tento slib tak úplně naplněn nebude.
Kvůli obtížnosti realizace?
Není přesně jasné, jaká kritéria by to mělo a zda budou měkčeji nastavená. V podstatě jde o princip, že nastavení bodování je záležitost Británie a slovo od slova se nekopíruje australský systém a kritéria pro to, jak se udělují body.
Fotogalerie: - Chvilky na Hlavním nádraží
Zdá se, že kromě brexitu se právě migrace a bezpečnost ve Velké Británii stává jedním z nejsilnějších témat pro politiky i Brity.
Když byly průzkumy před volbami, které se ptaly občanů a voličů – protože v Británii volí i neobčané – co je vlastně nejvíce trápí a co je nejdůležitější pro rozhodování ve volbách, tak bezpečnost byla až třetí. Prví byl brexit, druhé zdravotnictví, což byla stěžejní loď programu Borise Johnsona, a pak teprve bezpečnost. Určitě to patří na čelná místa, ale v tomto pořadí. A dnes se od rána jak v konzervativní straně, tak u některých komentátorů ozývají hlasy, které říkají, že vlastně Johnsonovi volby ve skutečnosti nevyhrál jen brexit, ale možná větší vliv měly jeho přísliby v oblasti zdravotnictví, ale i bezpečnosti. U té bezpečnosti veřejnost více vnímala návrh přidat nová policejní místa a rekrutovat nové policisty než bodový systém, protože Británie chtěla mít brexitem svoje hranice a dnes ani nebyla v Schengenu, takže spíše jde o bezpečnost na ulicích, což se týká navýšení počtu policistů.
Vypadá to, že Boris Johnson okopíroval a vyhrál volby přesně s výsledky těchto průzkumů. Tedy brexit, migrace a zdravotnictví.
Určitě. V kampani vsadil na to, že bude mít málo témat, jednoduché, srozumitelné slogany, z nichž nakonec vyšel jeden hlavní – zařídíme brexit. Pak bylo postavení čtyřiceti nových nemocnic, přijmeme tisíce nových sester a nových policistů. Tohle byl program Johnsona, a to bylo, co mu přineslo fantastické vítězství – a hlavně zisk mnoha voličů a těch, kteří nikdy konzervativce nevolili, protože vyhráli v řadě obvodů, kde byl konzervativec zvolen naposledy třeba v padesátých letech. To znamená, je to logicky úplný průlom britských voleb, co se Johnsonovi povedlo. To se nepodařilo ani Margaret Thatcherové, až teď Borisi Johnsonovi.
Psali jsme:
autor: Zuzana Koulová
