Procházková označuje současný stav za krajně varovný. „Co když se příští vzpoura ve jménu boje za práva Rusů žijících kdekoliv na planetě vymkne kontrole Kremlu a vzbouřenci se zmocní už ne raket Buk, ale třeba jaderné elektrárny, či dokonce nosičů a náloží jaderných? A má prezident Ruska Vladimir Putin na východoukrajinské separatisty ještě takový vliv, aby je dokázal zastavit, když budou mířit na další civilní cíl?" ptá se redaktorka LN.
Podle komentátorů by prý mohl válku zastavit okamžitě, ale za cenu obrovských ztrát. Tou největší by byla ztráta víry v sebe sama jako muže, který nikdy a za žádných okolností neustupuje ani neprohrává. Navíc proruská média stále svalují vinu za pád letadla na Kyjev a shodují se, že Putin za nic nemůže. Jak ale Procházková podotýká, ruský prezident přece jen svou rétoriku mění. Příkladem budiž jeho slib německé kancléřce Angele Merkel, že bude nápomocen vyšetřování pod dohledem Mezinárodní organizace civilního letectví.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: adr