„Nejhorší? Že se nebylo několik měsíců kde vysrat,“ uvedl policista s mnohaletou praxí celkem bez přemýšlení na dotaz, jak se mu v poslední době sloužilo na jihu Moravy. „Co to znamená, že se nebylo kde vysrat?“ kontroval na náš dotaz. „To je jednoduchý jako facka, toi-toiky nám přivezli až před pár dny,“ upřesnil. Situaci, která připomíná spíše válečný stav, policisté řešili jednoduchou cestou do lesa. I když ani to není přesný pojem.
„Nebylo to vůbec snadný, protože tam navíc nebylo světlo. Takže v noci jsme mohli být zabití autem, který nás prostě nevidělo. Světla tam přivezli taky až po několika týdnech,“ dodal druhý muž zákona. Oba, stejně jako desítky dalších, v uplynulých týdnech střežili hranici. Směny po dvanácti hodinách dávaly zabrat jak vidno spíše psychicky než fyzicky. „Žrádlo,“ uvedl naštvaně náš zdroj, „tak žrádlo nebylo žádný, všechno jsme si museli kupovat, za svý!“ podotkl tónem, jakým zřejmě čas od času hovoří s nějakým pachatelem. Z vyprávění obou zmíněných příslušníků zákona vyplývá jediné. Zabezpečeno nebylo prakticky nic. Ubytovny, lépe řečeno cimry, na nichž spali, byly často bez tepla, takže proud se přiváděl kabelem skrz otevřené okno, postele připomínaly lágr, jelikož byly kovové, a někteří z policistů proto raději spali na zemi.
Fotogalerie: - Pochod Břeclaví
Fotogalerie: - Uprchlíci na Sicílii
_635735950239733433.jpg&id=74901)
„Jo, to není žádnej kec, tak to je, to vám řekne každej, kdo se nebude bát mluvit,“ přiblížil ParlamentnímListům.cz situaci, kterak jsou střeženy naše hranice. A co se vlastně na shora zmíněných přechodech řešilo? Čas od času namátkově zastavovali auta, ale v žádném z nich uprchlíci nebyli. Pokud byli jednotlivci či rodiny zachyceni, ve sta procentech případů šlo o vlak. „Nikdy nebyli v autě nebo někde ukrytí, ale seděli mezi cestujícími, žádný odpor nekladli,“ upřesnil policista, s nímž měla naše redakce možnost hovořit. Jak on, tak i jeho kolega by rádi vzkázali nadřízeným, že situace, kterou podstupují policisté z celé republiky, je ubohá, příšerná a vypadá jako z pravěku.
Která skupina europoslanců dělá v Evropském parlamentu svou prací největší čest České republice?Anketa
Výbava, organizace, nic. Jediné, co se děje, že vás chodí kontrolovat Tužil (ředitel krajského ředitelství Jihomoravského kraje, pozn. red.), a ten asi na kovový posteli nespí a srát nechodí do lesa do roští. Česká republika sice podporuje myšlenku vzniku společný pohraniční stráže, která by pomáhala při ostraze vnější schengenské hranice, ovšem s těmito podmínkami bychom vedle německých kolegů působili jako děti,“ uzavřeli oba policisté pro ParlamentníListy.cz.
Policie za prvních devět měsíců v Česku odhalila 7 201 migranta, což je meziročně o 3 741 více. Zadrženo zatím letos bylo 150 převaděčů, loni jich za stejné období bylo 102. Většina zadržených byli řidiči, kteří převáželi občany Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Kosova. ČTK to sdělila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. V Česku se letos také zvýšil počet žadatelů o azyl o 301 na 1 115, uvedlo Ministerstvo vnitra. Letošní počet zadržených uprchlíků už překonal číslo za celý loňský rok, kdy bylo v Česku chyceno 4 822 nelegálně pobývajících cizinců. Podle Rendlové se situace vyvíjela tak, že do května bylo za měsíc průměrně odhaleno 400 až 500 cizinců. Jejich počet se však postupně zvyšoval zejména kvůli migrační krizi, při které lidé prchají do Evropy zejména přes Maďarsko, Itálii či Řecko. Rekordním měsícem byl srpen, kdy bylo podle Rendlové zadrženo 1 767 cizinců. Podle posledních údajů vnitra v Česku na konci srpna žilo přes 460 000 cizinců. Trvalý pobyt mělo přes 257 000 lidí, zbytek měl povolen pobyt přechodný.
Z aktuálních informací Ministerstva vnitra vyplývá, že v letošním roce získalo zatím azyl 46 lidí. Dalším 330 lidem byla udělena doplňková ochrana. V 649 případech azyl nebyl udělen nebo bylo řízení zastaveno. Dalších 573 žádostí bylo na konci září na Ministerstvu vnitra k vyřízení.
K tématu uprchlíků pro ParlamentníListy.cz:
Analytik Kamil Gregor: Tomio Okamura, známý svými filipikami proti uprchlíkům, měl minulý týden ve sněmovně plamenný projev při projednávání novely azylového zákona. Potom ale paradoxně hlasoval pro větší podporu azylantů. To samé se přihodilo i dalším poslancům, kteří proti migraci do Evropy brojí.
Martin Konvička, Blok proti islámu: Skončíme jako na planetě opic, nebo nám uřežou hlavy...
Europoslanec ANO Petr Ježek: Migrační krize a její řešení je téma k diskusi.
Senátor Tomáš Jirsa (ODS): Uvědomují si vlády, které vstřícným přístupem umožnily další přírůstek migrantů, že kdokoli, komu bylo v minulosti z bezpečnostních důvodů odmítnuto vízum do Evropy, se prostě sebral a s proudem migrantů jsme si ho do EU sami dovezli? Nezastavíme-li migrační vlnu, hrozí rozpad bezpečnostního a azylového systému Evropské unie. Jaký další rozpad Evropě poté hrozí, se můžeme dohadovat.
Podle exprezidenta Václava Klause Evropa páchá vlastní sebevraždu a přijímání uprchlíků ji jen urychluje.
Michal Uhl, politik z rodiny bránící uprchlíky, u sebe ubytoval deset běženců. PL sdělil: Je přirozeností každého člověka pomoci někomu, kdo je v tísni.
Exšéf Člověka v tísni Pojar: Hrozí rozvrat evropské společnosti. Musí dojít k použití síly v rozumné míře. Skladba migrantů je totožná s těmi, se kterými byly problémy.
Karel Janko (ČSNS): Proč Řekové nenaženou imigranty zpět? Proč jim ještě pomáhají z vody? Na řecký ostrov Lesbos je cca 15 km přes moře na dohled z Turecka. To je neucpaná díra do Evropy!
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): Věda a inovace mohou pomoci řešit složité problémy, jimž v současnosti čelíme. Například migraci.
Fotogalerie: - Blok proti islámu v Litvínově
Fotogalerie: - Eurokvóty nechceme
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
