„Před více než 10 lety jsme byli jednou z prvních zemí v Evropě, která zavedla elektronizaci tržeb. Kvůli minulé vládě jsme dnes jednou z posledních, která ji nemá,“ říká Karel Havlíček.
Foto:
screen FB Andreje Babiše
Popisek: Andrej Babiš
reklama
Tento podcast slouží ANO jako přímý kanál k voličům, kde hnutí představuje svou práci. Babiš u tématu EET přidává konkrétní čísla, „Díky minulé vládě jsme dnes jednou z posledních zemí, která ji nemá. Stát ztratil nějakých 13–14 miliard korun.“ Podle něj EET fungovalo „perfektně“ a zrušení bylo „dar neplatičům daní“. EET 2.0 je zde prezentováno jako jeden z hlavních bodů, který má narovnat podnikatelské prostředí, přinést do rozpočtu přes 14 miliard korun ročně a podpořit poctivé podnikatele proti šedé ekonomice.
Anketa
Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?
Česko s původním EET z roku 2016 patřilo mezi evropské průkopníky, v té době mělo podobný systém jen asi 17 zemí EU. Po zrušení vládou Petra Fialy v roce 2023 se ocitlo mezi výjimkami. EET 2.0 má tento úkrok stranou napravit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to formuluje jasně: „Česká republika se zařadí mezi naprostou většinu evropských zemí, ve kterých evidence tržeb úspěšně funguje.“ Podle Hospodářské komory ČR a Svazu obchodu a cestovního ruchu nová podoba odstraňuje hlavní nedostatky z roku 2016.
Podobné systémy (tzv. fiscalizace nebo real-time reporting) mají dlouhodobě například: Itálie,povinnýelektronický přenos účtenek (scontrino elettronico) už od roku 2019. Maďarsko má online fakturace a připojení pokladen k finanční správě. Portugalsko, Rumunsko, Bulharsko všechny nařizují povinné digitální hlášení tržeb v reálném čase. Slovensko se v minulosti přiklonilo k podobnému modelu jako české původní EET.
Evropská unie navíc směřuje k unifikaci přes iniciativu ViDA (VAT in the Digital Age), která má zavést povinné digitální reportování DPH v reálném čase do roku 2030. České EET 2.0 tak není pouze vrtochem staronového premiéra, ale součást celoevropského trendu digitalizace daní. Na rozdíl od původní verze nový systém slibuje méně administrativy, žádný povinný tisk účtenek a zaměření jen na platby při osobním kontaktu (hotovost, karta, QR). Právě administrativní zátěž byla v minulosti terčem velké kritiky mezi drobnými podnikateli.
Zavádění EET od počátku vyvolávalo ostré spory. Podnikatelé si stěžovali na náklady, technické závady, přísné sankce a pocit šikany ze strany nepostižitelných úředníků. Opozice tehdy mluvila o zbytečné byrokracii. Zrušení za vlády Petra Fialy bylo oslavováno jako úleva, kritici (včetně ANO) ho označili za dar šedé ekonomice. Nynísedebata vrací. Autoři nová verze slibují výrazně nižší zátěž, ale zaznívají obavy: zda odhady příjmů (14–15 miliard Kč ročně) není přehnané, zda systém nezasáhne nejmenší podnikatele neúměrně a zda nepovede k dalším kontrolám. Někteří živnostníci volají po plošném uplatnění, aby byl efekt spravedlivý.
Pro Andreje Babiše se zřejmě také jedná o symbol jeho širšího přístupu. Tedy boj proti daňovým únikům, digitalizace státu a férovost pro živnostníky. Přes spokojenost s tím, co bylo, Havlíček i Babiš opakovaně v pořadu zdůrazňují, že nová verze bude „jednodušší, modernější a méně zatěžující“, účtenky jen na vyžádání, minimální evidované údaje (jen částka, místo a čas), jeden režim evidence a výjimky pro nejmenší podnikatele v paušálním režimu. Babiš to spojuje s dalšími sliby: „Plníme všechno, co jsme slíbili, snížení cen energií, pohonných hmot, tresty za týrání zvířat… Do 30. června musí ministři podat zprávu o plnění vládního programu.“ Premiér má sám psy a kočku. „Dnes jsme schválili přísnější tresty za týrání zvířat. Spodní hranice byla šest měsíců, teď je jeden rok, a pokuty jsou přísnější. Kdo týrá psa, mývalku nebo kočku, bude mít problém,“ říká Babiš. Havlíček zmiňuje reakce ochránců zvířat.
Babiš se také zastavil u vstupu do politiky: „Začal jsem rozhovor pro paní Kubátovou v září 2011… Říkal jsem, že tady všichni kradou.“ Zmíní Aničku Weverovou, která ho „terorizovala“, aby šel do politiky. Havlíček vzpomíná na začátky spolupráce: „Říkal jste mi, jestli nechci jít do politiky, tak aspoň pomoct s vědou.“ Mluví o společných cestách a o tom, jak Havlíček prodal firmu. „I teď, sedmý nebo osmý rok, co jsem mimo byznys, se budím mezi třetí a pátou a přemýšlím, jestli bude na výplaty,“ souhlasí Babiš.
Oba, Havlíček i Babiš, se přes svou práci dostanou ke kritice heslovité politiky, mimo jiné volání po „Spojených státech evropských“ (prezident Pavel): „Kdo by byl prezidentem? Francouz nebo Němec?“ Babiš tu zdůrazňuje: „Evropa potřebuje víc soukromého sektoru, skromnost a priority, které udrží firmy.“ Premiérovi neunikla ani rekordně nízká porodnost, kdy kroutí hlavou nad návrhy údajných expertů: „Nejlepší by bylo, kdyby sem utekly ukrajinské ženy… To mě šokuje. Měli bychom vytvářet podmínky pro naše ženy, dostupné bydlení, dobré platy.“ Kritizuje nízkou porodnost (nejnižší od 1785) a volá po podpoře českých rodin.
Jaký si klade cíl? S humorem Andrej Babiš dodává, „Můj největší cíl je vyhrát volby v roce 2029, 2033 a 2037.“
Zajímalo by mě, jak přesně to myslíte, že se společná Evropa musí měnit? Tvrdíte, že je třeba posílit konkurenceschopnost, bezpečnost, energetickou odolnost. Nemyslíte ale, že právě v tom ale EU dost selhává a je čím dál slabší?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.