"Navzdory faktu odsouzení, a dokonce raritnímu soudcovskému zákazu, mohou dotyční v souladu s ust. čl.23, odst. 3 vykonávat neomezeně svůj mandát ´v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí´, jak to v souladu s dikcí ústavy ´slíbili na svou čest´, a to i na Pankráci," tvrdí vysokoškolský učitel ústavního práva.
Poslanec není poslíček
Kuba v té souvislosti lituje, že byl v roce 1990 zrušen institut odvolání poslance (zákonem č. 47/1990 Sb.), který považuje za jeden z tradičních ústavněprávních institutů. Cituje ho například v zákoně č. 34/1964 Sb. o volbách do Národního shromáždění (v § 60, odst. 1): „Poslanec může být kdykoliv odvolán, jestliže zklamal důvěru svých voličů nebo se dopustil činu nedůstojného funkce poslance. O odvolání rozhodují voliči jeho volebního obvodu.“
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
