Mezi dnes zamítnutými stížnostmi je například podnět od protikomunistického aktivisty Jana Šinágla, jenž tvrdil, že zvolený prezident Miloš Zeman se svým týmem vystavěl kampaň na lživých tvrzeních, xenofobii a šovinismu. Volební senát uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická, či dokonce lživá. Nešlo však prý o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. Podle NSS je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty, které ovšem nesmí být vyloženě lživé.

• TÉMA: Přímá volba prezidenta

Soud se z podnětu některých stížností zabýval také sporným inzerátem v deníku Blesk, kde se objevily ostré útoky na poraženého finalistu Karla Schwarzenberga. Volební senát ale připomněl, že se nijak neprokázalo spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem. Jako další problematické prvky kampaně soud jmenoval šíření nepravdivých informací o vystěhování Schwarzenbergovy známé ze zámeckého bytu v Čimelicích, či pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.

Schwarzenberg se mohl bránit

"Soud shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová. Zeman volby vyhrál rozdílem téměř 500.000 hlasů. Soudci zdůraznili, že na neférové argumenty mohl poražený finalista Schwarzenberg reagovat a bylo pak věcí voličů, jak celou situaci vyhodnotí. Zneplatnění voleb připadá podle soudců v úvahu jen ve výjimečných případech, kdy jedna intenzivní protizákonnost, případně řada protizákonností slabších, mohla změnit celkový výsledek.