Špičková analýza (ne)objektivity a (ne)vyváženosti ČT a ČRo v období krajských a senátních voleb 2016 skončila v koši velké Rady. Zveřejňujeme ji celou

18.12.2017 17:53 | Zprávy

KOMENTÁŘ Rada pro rozhlasové a televizí vysílání si za přibližně půl milionu objednala analýzu, aby se jejích výsledků lekla a hodila ji do koše. Centrum pro mediální studia při FSV UK předvedlo excelentní práci, které radní pro její složitost neporozuměli. A proto ji ani nezveřejnili.

Špičková analýza (ne)objektivity a (ne)vyváženosti ČT a ČRo v období krajských a senátních voleb 2016 skončila v koši velké Rady. Zveřejňujeme ji celou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto

Projekt vedl odborník na politický diskurs Jan Křeček, práce se účastnil i jediný český profesor mediálních studií Jan Jirák. Projekt má velmi obsáhlou, detailně odůvodněnou a velmi podrobně popsanou metodiku, pro vyváženost počítá i s "mocenským bonusem" pro vládní strany, mediální výstupy analyzoval jak kvantitativně, tak následně kvalitativně. Statistickými nástroji zpětně prověřoval náhodnost či záměrnost odchylek. Analyzoval i žurnalistickou rekontextualizaci stranických promluv ("co tím chtěl politik říci"), která patří mezi možné žurnalistické zkreslení, dopouštěl se částečně i komentářů v duchu kritické diskurzivní analýzy.

Podle autorů Česká televize v celku vysílaných zpravodajských a politicko-publicistických pořadů  (viz zejm. str. 16?31 analýzy) zvýhodňovala v období krajských a senátních voleb 2016 TOP 09 tím, že promluvám jejích zástupců bylo trvale a pravidelně přidělováno zřetelně více prostoru, než by odpovídalo "reálnému postavení této strany v politickém a společenském životě", jak praví zákon a na něj navazující Kodex obou médií veřejné služby. Analýza naopak podle autorů zaznamenala trvalé znevýhodňování KSČM u ČT, u ČRo, u ČT i některých dalších parlamentních a neparlamentních stran. Na podkladě této analýzy autoři dospěli k závěru, že ze strany České televize a ze strany Českého rozhlasu ve sledovaném období v celku jimi vysílaných zpravodajských a politicko publicistických pořadů docházelo k porušování § 31 odst. 3 zák. 231/2001 Sb..

Podle mne byli autoři ve zvolené metodice příliš benevolentní vůči síle vládní agendy, tzv. mocenskému bonusu, kdy představitelé vítězných stran vládní koalice často vystupují v médiích již z titulu svých vládních funkcí. Jinak by museli konstatovat mimo přeschwarzenbergování a překalouskování i přehlcení zkoumaného vysílání projevy představitelů ČSSD a promluvami o ČSSD, viditelné zejména v publicistice České televize. Zde byli sociální demokraté v daném období výrazně nadreprezentováni, zejména vztáhneme-li reprezentaci k délce příspěvků ve vteřinách (graf 6, graf 7). Výrazná (a dle mého názoru dlouhodobá) podreprezentace KSČM je v České televizi už standardem, který snad ani nikoho nepřekvapí. Vtipné je, že nejen ve zpravodajství ale i v publicistice ČT o stranách mluví z 50% novináři, politikům byl dáván nepoměrně menší prostor (graf 14).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Podle vás je napadení Ukrajiny Ruskem ospravedlnitelné?

Vážně myslíte, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO? Proč by se nemohlo rozšiřovat? A chápu vás dobře, že tak Rusko bylo v právu Ukrajinu napadnout a snažit se zmocnit jeho území? Ostatně i kdyby byla pravda to, co jste řekl, proč by za rozšiřování NATO měla nést následky právě Ukrajina?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bouře ve Štrasburku: Nerudová se posmívá, pak ale ukázal záběry Dostál

19:11 Bouře ve Štrasburku: Nerudová se posmívá, pak ale ukázal záběry Dostál

V úterý začal před sídlem Evropského parlamentu ve Štrasburku protest zemědělců, kteří dávají najevo…