Projekt vedl odborník na politický diskurs Jan Křeček, práce se účastnil i jediný český profesor mediálních studií Jan Jirák. Projekt má velmi obsáhlou, detailně odůvodněnou a velmi podrobně popsanou metodiku, pro vyváženost počítá i s "mocenským bonusem" pro vládní strany, mediální výstupy analyzoval jak kvantitativně, tak následně kvalitativně. Statistickými nástroji zpětně prověřoval náhodnost či záměrnost odchylek. Analyzoval i žurnalistickou rekontextualizaci stranických promluv ("co tím chtěl politik říci"), která patří mezi možné žurnalistické zkreslení, dopouštěl se částečně i komentářů v duchu kritické diskurzivní analýzy.
Podle autorů Česká televize v celku vysílaných zpravodajských a politicko-publicistických pořadů (viz zejm. str. 16?31 analýzy) zvýhodňovala v období krajských a senátních voleb 2016 TOP 09 tím, že promluvám jejích zástupců bylo trvale a pravidelně přidělováno zřetelně více prostoru, než by odpovídalo "reálnému postavení této strany v politickém a společenském životě", jak praví zákon a na něj navazující Kodex obou médií veřejné služby. Analýza naopak podle autorů zaznamenala trvalé znevýhodňování KSČM u ČT, u ČRo, u ČT i některých dalších parlamentních a neparlamentních stran. Na podkladě této analýzy autoři dospěli k závěru, že ze strany České televize a ze strany Českého rozhlasu ve sledovaném období v celku jimi vysílaných zpravodajských a politicko publicistických pořadů docházelo k porušování § 31 odst. 3 zák. 231/2001 Sb..
Podle mne byli autoři ve zvolené metodice příliš benevolentní vůči síle vládní agendy, tzv. mocenskému bonusu, kdy představitelé vítězných stran vládní koalice často vystupují v médiích již z titulu svých vládních funkcí. Jinak by museli konstatovat mimo přeschwarzenbergování a překalouskování i přehlcení zkoumaného vysílání projevy představitelů ČSSD a promluvami o ČSSD, viditelné zejména v publicistice České televize. Zde byli sociální demokraté v daném období výrazně nadreprezentováni, zejména vztáhneme-li reprezentaci k délce příspěvků ve vteřinách (graf 6, graf 7). Výrazná (a dle mého názoru dlouhodobá) podreprezentace KSČM je v České televizi už standardem, který snad ani nikoho nepřekvapí. Vtipné je, že nejen ve zpravodajství ale i v publicistice ČT o stranách mluví z 50% novináři, politikům byl dáván nepoměrně menší prostor (graf 14).
Zadání RRTV bylo zatíženo dvěma zásadními chybami: 1. nevzalo na vědomí sledovanost jednotlivých pořadů a zásah cílových skupin. Což je požadavek v reklamní branži zcela zásadní. A politická reklama je také reklama, zvlášť před volbami... Nejpikantnější je to při hodnocení promluv na nejsledovanějším "mainstreamovém" Radiožurnálu a v ČRo Plus, které sleduje pár tisícovek seniorů. 2. Nevzalo na vědomí existenci ranního zpravodajství Radiožurnálu, které je svým primetime zásahem nejzávažnějším zpravodajstvím ČRo. Analytici tak nemohli vztáhnout frekvenci výskytů promluv v ČRo k celé sledovanosti za odvysílaný čas. Proto je analýza v kapitole 4 zatížena závažným nedostatkem, zaviněným zadavatelem.
Pravděpodobnou chybou zpracovatelů analýzy pak bude kódování jmen politiků pouze tehdy, když u sebe mají identifikaci strany (což je vždy u ČT díky stranické identifikaci na liště, ale nemusí tomu tak být u ČRo, kde se stranická příslušnost předsedy vlády považuje za zbytečnou notorietu...). U publicistiky je nejspíš chybou považovat "experty" za nestranické, zejména jsou-pedagogy víceméně stranického institutu (Mrklas/CEVRO/ODS, Jelínek/MDA/ČSSD). Stejně tak směšné je považovat za politicky neutrální většinu mainstreamových novinářů v roli hostů publicistických pořadů (Pečínka, Mitrofanov)... Chybou, která ale překračuje rámec zadání analýzy dle §31 zákona 231/2001 Sb. je nepřihlédnutí ke znění Kodexu ČRo a Kodexu ČT, které jsou určující pro chování novinářů v obou institucích. Sledování obsahu by bylo v tom případě násobně komplikovanější (a dražší), pro RRTV nepotřebné.
Autor se nesetkal ve veřejném prostoru v posledních letech s tak kvalitně zpracovanou mediální analýzou, obsahující tak podrobnou a akademicky zdokumentovanou metodiku. Výhrady autora komentáře jsou většinou nad rámec RRTV požadovaného výsledku, mířícího k možnému porušení §31 zákona 231/2001 Sb.. FSV UK ukázala odvedenou prací, že patří stále mezi nejlepší mediálně teoretická pracoviště a její autoři si zasluhují za tuto práci dík odborné veřejnosti.
- PLNÝ TEXT ANALÝZY TAK, JAK JI OBDRŽELA RRTV OD AUTORŮ ZDE
--------------------
Poznámka autora: Autor komentáře není vázán ani smlouvou mezi RRTV a akademickým pracovištěm, ani etickým principem nezveřejňovat oficiálně nezveřejněnou analýzu. Naopak. RRTV pořídila analýzu za veřejné prostředky a ve veřejném zájmu. Výsledek tak dle autora komentáře má být veřejný a má být ve stejném veřejném zájmu veřejně diskutován. To, že se tomu snaží RRTV nezveřejněním analýzy CEMES zabránit, je dle autora komentáře důvodem pro odvolání jejích členů Parlamentem České republiky pro neplnění §5 písm. g), m) a z) zákona 231/2001 Sb. jako základních povinností v její působnosti.
Autor komentáře hodlá využít všech faktických i právních možností, které mu dává právo EU a § 16 tiskového zákona 46/2000 Sb. na ochranu zdroje vyzrazených informací.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Štěpán Kotrba
