Je Špidla poslušný, co se týká covidových opatření? Na otázku, zda se drží doma podle pokynů vlády, odpověděl: „Samozřejmě, pracuji z domova. Osobní kontakty jsem omezil úzce na rodinu. No a časně ráno běhám v lese.“
Padl také dotaz, jak se politik dívá na protesty proti opatřením na Staroměstském náměstí. Jedná se jen o výlevy fotbalových chuligánů, notorických bitkařů, nebo jde o znak frustrace v celé společnosti? „Podívejte se, já si myslím, že je v tom ode všeho trochu. I ti chuligáni budou zřejmě těžce frustrovaní, protože jejich pravidelný život, kdy šli na Baník a servali se tam, měl nějaký systém a řád. A to se teď rozpadá. Důležitá složka jejich života je pryč, a to vždycky vede k deprivaci, to je jasné. Ta situace je nová a drsná pro všechny. Během několika týdnů jsme se ocitli v situaci člověka někdy kolem roku 1900, kdy všechna nám běžná zabezpečení jsou najednou pryč. Najednou nefungují. Je to těžká zkušenost a někteří lidé jsou deprivovaní natolik, že dokonce jdou demonstrovat, ačkoliv je to z hlediska zvládnutí celé té krize to nejméně rozumné řešení,“ odpověděl Špidla.
Hodnotit opatření vlády se bývalému premiérovi příliš nechtělo, protože prý nemá detailní vhled do situace. Co to podle Špidly znamená, že se asijské země vypořádaly s virem lépe než Evropa nebo Amerika? „Těžko říct. Ty důvody mohou být různé. Jestliže máte třeba thajskou populaci, tak bych odhadl, že je v průměru o pět či šest let mladší, než je naše. A to se projeví i v tom klinickém obraze a v šíření infekce. Také vím – protože čtu některé záležitosti dost systematicky, jako takovou studii mravů –, že třeba v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu měli před lety velké problémy se SARS. A to je přimělo, že celý svůj hygienický systém radikálně změnili,“ myslí si Špidla.
Na dotaz, zda Evropa nezačne kvůli viru podstatně zaostávat za Asií, řekl: „Společenské děje jsou daleko složitější. O definitivním momentu bych určitě nemluvil. Uvědomte si, že všechny velké kulturní a ekonomické okruhy procházejí obdobími jistého vzepětí a potom obdobím oslabení a úpadku.“
Virus by podle Špidly mohl nakonec i posílit tzv. evropskou soudržnost: „Myslím, že ji to ve výsledku posílí. Že si víc uvědomíme, že se navzájem potřebujeme.“ Přímo koronavirus podle Špidly žádné větší ekonomické změny nepřinese a uvedl k tomu i příklad z historie. „Podobná pandemie, možná ještě horší, byla španělská chřipka v letech 1918 až 1920. A jak můžete sledovat v literatuře i v tisku, tak v okamžiku, kdy skončila, ekonomika naskočila celkem vzato běžným způsobem.“
V této krizi se podle Špidly prý také ukázalo, jak je náš sociální systém slabý. Do budoucna prý máme počítat s postupnou likvidací středně kvalifikovaných a středně příjmových zaměstnání. „Umělá inteligence a digitalizace mají tu vlastnost, že potřebují k obsluze vysoce kvalifikované, ale opravdu enormně kvalifikované a enormně nadané lidi v relativně malém počtu. Tyto trendy se vyhýbají málo kvalifikovaným lidem, protože tam to úsilí o digitalizaci a robotizaci – třeba jednoduchou práci pomocné síly někde na dvoře – je samozřejmě také možné, ale úspora nákladů za to ani nestojí,“ domnívá se Špidla.
A dodává: „Ale středně kvalifikovaná práce, vykonávaná zejména v podobě intelektuální rutiny, to je něco, co bude mizet jako sníh. A to je podle mě velký problém, protože to bude extremizovat naši společnost.“ S tím, že nyní jsou rozhodujícími trendy právě digitalizace, umělá inteligence a klimatická změna.
Špidla se také pokusil vysvětlit svůj dnes již legendární výrok: „Koho by napadlo, že za rok tu bude 500 miliard dluhu? V době, kdy já jsem spravoval zemi, to nepřipadalo v úvahu, ale ten můj tradovaný výrok byl trošku jiný a bývá špatně pochopen a interpretován. Já říkal, zdroje jsou, záleží na prioritách, na kterých je chcete uplatnit. Čili to nebyl výrok o tom, že zdroje jsou neomezené, ale o tom, že jsou daleko větší, než normálně předpokládáme.“
Od tohoto výroku se už politik dostal k daňové problematice. Systém daní by se měl podle něj od počátku změnit. „Jak svého času říkal Karl Marx, práce mrtvá nahrazuje práci živou čili měla by být zdaněna ta práce mrtvá, což je kapitál. A svého času jsem měl takovou ideu, že by mohla být nějaká daň z robotů, za což se mi mnozí strašně vysmáli. Pak jsem ale zjistil, že Bill Gates má podobné názory. Samozřejmě že ten můj názor byl do značné míry povrchní, ale je to jedna z cest. Pak jsou tu samozřejmě možné různé daně z luxusu, ekologické daně a podobně.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
