Spisovatelka Hůlová, kterou intelektuálové strhali, znovu promlouvá. O mediálních masážích, chybách výzvy vědců, i o strachu o Evropu

18.09.2015 17:36

Spisovatelka Petra Hůlová se nedávno opřela do těch, kteří lidem vyčítají strach z uprchlíků. Zastala se lidí, které intelektuálové označují za xenofoby a rasisty. Svůj názor na současnou krizi pak rozvedla v rozhovoru pro Lidové noviny.

Spisovatelka Hůlová, kterou intelektuálové strhali, znovu promlouvá. O mediálních masážích, chybách výzvy vědců, i o strachu o Evropu
Foto: Peter Števkov
Popisek: Fotbaloví Ultras

„Ono... hrozně těžce se o tom mluví,“ spustila nejistě Hůlová s tím, že se bojí, aby její slova byla správně přijata. Říká, že jakmile viděla fotografie „utonulých dětí“, došlo jí, že je třeba pomoci, protože ti lidé jsou v nouzi. Situace má však i druhou stránku. „Když se na to podívám bez emocí, tak mám obavy, jak to Evropa zvládne.“

V současné debatě o krizi jí chybí jedna důležitá věc a tou je „výhled do budoucna“. O tom nikdo nemluví, Evropa nebyla a není připravená a jestli mají podle ní lidé z něčeho strach, nejsou to uprchlíci samotní, ale právě ten proces, „nad nímž nemáme kontrolu“.

„Člověk si neví rady s vlastními emocemi. Je mu stydno, když jim podléhá a jindy hanba, když ho nechají chladným,“ uvažuje Hůlová a pokládá další důležitý dotaz. Zajímá ji totiž, „kde začíná xenofobie a končí prostor relevantních obav“. Protože tyto hranice nikdo neurčil.

A přitom máme tolik lidí, kteří by dokázali podle Hůlové v tomto směru jednoduše pomoci. „Kde jsou všichni ti arabisti a orientalisti? Kde je Sámer Issa, Klára Issová a další populární Češi syrského původu? Mohli by přece teď pro rozehnání strachu hodně udělat.“

Celý rozhovor zde

Jedním z důvodů, proč podle ní Česká republika zatvrzele odmítá kvóty a uprchlíky, je skutečnost, že sami sebe považujeme za chudé příbuzné, postkomunistický stát, který se domáhá lítosti a pomoci za příkoří minulosti. „Jako by východní Evropa trpěla deficitem soucitu, protože má pocit, že ještě pořád by se mělo soucítit s ní. To je to čecháčkovství.“

Podle Hůlové bychom si měli konečně uvědomit, že patříme mezi nejbohatší státy na světě. „Odmítáme si to připustit. Nehodí se nám to do našeho obrazu sebe samých, protože bychom už neměli nárok na to, se litovat.“

Vzpomíná i na dobu našeho vstupu do Evropské unie. Tehdy proběhla ohromná mediální masáž, která mluvila jen o přínosech, ne však o povinnostech s nimi spjatých. „Veřejnou debatu suplovala masáž, vymývárna mozků, šermovalo se xenofobií.“ Podle ní byla celá debata špatně vedená od samého začátku.

„Přitom já té mutlikulti pozici rozumím. A souhlasím i s tou peticí vědců, rasismus a xenofobie jsou prostě zlo,“ říká Hůlová, ale následně petici vyčítá už její samotnou podstatu. „Na začátku té petice se píše: Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace, ale poukázat na xenofobii... Akorát, že o těch rizicích tam pak nikde není ani slovo!“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: spa

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…