Pekárková se zabývá dvěma muži, z nichž jeden se o upálení pokusil, a druhému v tom policie zabránila. Konstatuje, že rozdíl padesáti let od Palachova činu je znatelný. „Počínaje benzínem, který dnes musí být bez olova, a konče tím, že člověk – v tomhle případě nejmenovaný, abychom neporušili zákon o ochraně dat – byl uveden do umělého spánku. Tím pádem nám, na rozdíl od Palacha, nemůže objasnit motivy svého činu.“ Dodává, že Palach měl před smrtí možnost setkat se s přáteli a vysvětlit jim důvod svého činu. A i když veřejnosti byla většina těchto skutečností odhalena až po listopadu 1989, běžný občan stále věděl o motivech více než v případě muže, který se podle Pekárkové nemusí z umělého spánku probrat.
Fotogalerie: - Mše za Palacha
O dalším „imitátorovi Palacha“ se podle Pekárkové psalo v novinách jako o „nešťastníkovi“. „Nemůžu samozřejmě znát motivaci nejmenovaného pána. Možná byl skutečně nervově labilní, možná mu skutečně nešlo o politiku,“ říká prozaička, ale pak namítá, že zařadit ho bez znalosti oné anamnézy mezi duševně choré jí přijde dost příšerné, a zmiňuje i praxi Sovětského svazu, kde kritici režimu mizeli do institucí zabývajících se léčbou duševních chorob. Dodává, že muž, který se pokusil o napodobení Jana Palacha, je režimu dnes skutečně nepohodlný. „Podobně jako davy protestující v ulicích proti tomu pomalému puči, který naše země už pár let zažívá. Brzo začne být nepohodlný každý, kdo si dovolí mít svůj názor na cokoli,“ tvrdí Pekárková.
„Mocným téhle země by se nejvíc líbilo, kdybychom si všichni dali nohy na stůl, na politiku zapomněli a libovali si v tom teploučku, které nepochází od pochodní, ale od dobře seřízeného ústředního topení. A my, jak blbé ovce, přitakáváme a nakupujeme dál,“ stýská si autorka glosy, Iva Pekárková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
