Správa železnic pokračuje v investicích do vyššího zabezpečení přejezdů

25.06.2020 16:01

Správa železnic zvyšuje po celé republice stupeň zabezpečení na přejezdech, které vytipovala jako potenciálně rizikové z hlediska možných střetů automobilů s drážními vozidly. Jedná se o doplnění výstražných světel, instalaci závorových břeven a také o nové technologie kompozitových břeven s LED diodami. Jako preventivní opatření navíc začala na vybrané přejezdy instalovat inteligentní kamerové systémy.

Správa železnic pokračuje v investicích do vyššího zabezpečení přejezdů
Foto: Správa železnic
Popisek: Přejezd s LED osvětlením na břevnech ve Velkém Březně
reklama

Anketa

Je Jaromír Soukup dobrý moderátor? (Ptáme se od 24.6.2020)

4%
23%
hlasovalo: 12385 lidí
„Správa železnic každým rokem investuje přibližně jednu miliardu korun do zvýšení bezpečnosti na přejezdech. Instalace nejvyššího stupně zabezpečení proběhne letos na desítkách přejezdů po celé železniční síti. V rámci zkušebního provozu zvýšíme také počet kompozitových břeven s LED technologií, od které očekáváme výraznější snížení nehodovosti na přejezdech,“ konstatuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

V letošním roce Správa železnic doplní závorami 52 přejezdů, kde byla dosud jen výstražná světla, a zároveň zvýší zabezpečení více než 70 přejezdů s výstražnými kříži, a to instalací výstražných světel nebo závor. Ve 42 případech dojde k doplnění LED osvětlení na závory. 

Břevna s blikajícími LED diodami

Blikající břevna závor budí pozornost u řidičů zejména za snížené viditelnosti, kdy je doplňková signalizace na břevně zvlášť výrazná. Jde o LED diody, které se spustí souběžně se světelným zabezpečovacím zařízením daného přejezdu. Břevnové svítilny svítí přerušovaně na všech břevnech, které řidič současně vidí. Kmitočet přerušování je stejný jako u červených světel na výstražnících.

Ověření této aplikace bylo zahájeno vloni v říjnu na přejezdech Správy železnic ve Velkém Březně u Ústí nad Labem a nedaleko Křešic u Litoměřic a na dráze Čížkovice – Obrnice provozované AŽD Praha. Ověřovací provoz byl hodnocen kladně včetně vyjádření Policie ČR.

Ve zkušebním provozu byly poté LED technologií vybaveny následující přejezdy: jeden u Dolní Lutyně na trati mezi Bohumínem a Dětmarovicemi a dva mezi Studénkou a Ostravou. Další břevna s „ledkovými“ diodami se instalují například na třech úrovňových kříženích železniční trati Blatná – Strakonice se silnicí I/20 a na čtyřech železničních přejezdech v Praze – např. na křížení pražské Bubenské ulice s tratí do Kladna.

„Břevna mohou na první pohled některé řidiče zaskočit svou mohutností, nicméně jsou konstruována z dutého kompozitu tak, aby byla snadno zlomitelná, pokud zůstane vozidlo uzavřeno mezi závorami. Při nutnosti opustit přejezd navíc vozidlo dokáže oblý tvar břevna snadněji nadzvednout,“ popisuje Jiří Svoboda. Po vyhodnocení zkušebního provozu rozhodne Správa železnic o jejich případném masivnějším rozšíření na české železnici.

Inteligentní kamery na dalších místech

V polovině letošního května spustila Správa železnic provoz inteligentních kamer na dalším úrovňovém křížení silnice se železnicí. Po pilotním projektu v Úvalech u Prahy tak funguje další takový systém, který dokáže monitorovat přestupky řidičů, na přejezdu v Uhersku. Záznamy z tohoto zařízení budou pomáhat ve správním řízení vedeném proti přestupci Policií ČR. V krajním případě může neukázněný řidič přijít o řidičský průkaz.

„Jak jsme již dříve avizovali, nejedná se o represivní, ale preventivní krok, ke kterému nás vede stále vysoký počet velmi neukázněných řidičů, kteří se na přejezdech chovají riskantně. O tom, že se nejedná o skrytou šikanu řidičů, svědčí i fakt, že seznam přejezdů, na kterých budou tato zařízení fungovat, je veřejně dostupný,“ poznamenává generální ředitel Správy železnic.

Záznamy ze stávajících kamer na přejezdech dosud neumožňovaly přímo pokutovat protiprávní chování řidičů. To se nyní mění. Systém, jehož pilotní program začal v Úvalech u Prahy před více než dvěma lety, umí nejen zaznamenávat dění na přejezdech, ale výstupy z něj umožní pokutovat neukázněné řidiče. Kamerové systémy mohou být v rámci dohody a spolupráce s příslušnou obcí doplněny i o radar, který bude v době klidového režimu přejezdu zaznamenávat překročení nejvyšší povolené rychlosti při průjezdu silničních vozidel.

Popsaná technologie bude nasazena na 14 přejezdech, především na železničním koridoru mezi Pardubicemi a Ostravou, a také na vybraných regionálních tratích, například Žďárec u Skutče – Svitavy. Na nich budou kamery aktivovány ve druhé polovině července. Celkové náklady na dovybavení těchto 14 přejezdů dohledovým zařízením, a to včetně softwarového vybavení, přesahují částku pěti milionů korun.

Druhá fáze instalace těchto inteligentních kamer, ve které se vybaví zcela novým zařízením dalších 16 přejezdů po celé ČR, proběhne s ohledem na projektovou přípravu, územní řízení a vlastní realizaci do konce příštího roku.

Nejdůležitější stop mého profesionálního života

Další příležitostí, jak upozornit na celou problematiku, je celosvětová kampaň k Mezinárodnímu dni bezpečnosti na železničních přejezdech (ILCAD), do které se každoročně zapojuje i Správa železnic. Letošní ročník byl věnován střetu osobního vlaku s autobusem a následné záchraně zraněných.

ILCAD (International Level Crossing Awareness Day) vznikl v roce 2009 z iniciativy Mezinárodní železniční unie UIC. „Správa železnic chce svou účastí na této celosvětové bezpečnostní akci upozornit zejména profesionální řidiče, ale i další motoristickou veřejnost, na správné chování na železničních přejezdech. Smyslem této kampaně je minimalizovat nehody s fatálními důsledky. V rámci projektu, kterého se účastní již od roku 2010, jsme se tentokrát rozhodli zaměřit na profesionální řidiče autobusů a nákladních vozů,“ sděluje Jiří Svoboda.

Anketa

Petr Nečas nebo Robert Šlachta. Kdo je pro vás důvěryhodnější?

hlasovalo: 15923 lidí
Brzdná dráha nákladního vozidla o celkové hmotnosti 40 tun je při rychlosti 80 km/h na suché silnici zhruba 130 metrů, vlak který se na regionální trati pohybuje rychlostí 80 kilometrů za hodinu, bude brzdit přes 400 metrů. Rychlík jedoucí na koridoru rychlostí 160 kilometrů za hodinu po spuštění všech brzdových systémů ujede až do úplného zastavení několikanásobně delší vzdálenost. „Pokud se někdo rozhodne nerespektovat výstražné zařízení přejezdu a pokusí se projet těsně před přijíždějícím vlakem, nedává strojvedoucímu fakticky žádnou možnost zastavit před blížícím se nebezpečím a odvrátit tak srážku,“ doplňuje Jiří Svoboda.

A právě to byl případ simulované srážky autobusu a osobního vlaku na přejezdu, která se odehrála 17. června v areálu Odstavného nádraží jih v pražské Michli. „Zavinil“ ji řidič profesionál, který je zodpovědný za bezpečí a životy svých pasažérů. Bohužel v tomto případě nerespektoval výstražné zařízení přejezdu, které již bylo v činnosti, a na přejezd vjel přímo před čelo osobního vlaku. Naprosto identická nehoda se přitom skutečně stala jen o pár dní dříve, 14. června. Při střetu osobního vlaku a linkového autobusu na trati Benešov – Trhový Štěpánov sice nikdo nepřišel o život, došlo ale ke zranění 10 cestujících. Jeden musel dokonce být se zraněním ohrožujícím život přepraven leteckou záchrannou službou do nemocnice.

Ve statistikách srážek na železničních přejezdech z profesionálů jednoznačně vedou řidiči nákladních vozů, kteří v letech 2014–2020 způsobili celkem 66 nehod. Řidiči autobusů zavinili za stejné období celkem sedm střetnutí. U srážek s osobními vozidly je počet nehod prakticky setrvalý a pohybuje se kolem 110 ročně. Celkově tak každý rok dochází ke zhruba 160 střetnutím, při kterých umírají desítky lidí. Loňský rok byl v tomto ohledu rekordní, zemřelo 43 osob.

foto: Správa železnic

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tomáš A. Nový
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Má covid. Ale píše: Nevěřím ani slovo. Vidím čísla. Co to má být?

6:49 Má covid. Ale píše: Nevěřím ani slovo. Vidím čísla. Co to má být?

Odborník na problematiku závislostí, člen ODS a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vob…