Současná situace je podle Petriláka rozhodně jiná než v předchozích letech. Počet lidí, kteří letos přicházejí, je zásadně menší než třeba v roce 2018 a po dobu tří týdnů na řecké ostrovy oficiálně nepřiplul ani jeden migrant – to se stalo poprvé od roku 2015.
Hlavními důvody je kombinace dvou věcí. První jsou turecká opatření, pro migranty je nyní mnohem složitější se po tureckém území pohybovat. Pozemní hranice už není tak aktuální, protože na hranici v současnosti nikdo není, tuto situaci ale vystřídala karanténní opatření spojená s pandemií. I kdyby se chtěli dostat na pobřeží a vyrazit do Řecka, je to pro ně mnohem obtížnější.
Druhá zásadní věc je pak tvrdá, v podstatě protiprávní politika ochrany hranic ze strany Řecka. Osobně se domnívá, že Řecko se může bát, aby migranti nepřivezli nákazu z Turecka, zároveň využívá kouřové clony, kdy se hodně řeší pandemie, karanténa a omezení pohybu osob. „Migrace není tak mediálně zajímavá jako dřív, proto zavedli tuto tvrdou politiku, která je v rozporu s čímkoliv, co se týká lidských práv, ale i námořního a mezinárodního práva,“ dodává.
Fotogalerie: - Fronty na testy
Existují ale i další důvody související se situací na řecko-turecké hranici. Na konci února, kdy Turecko s velkou mediální pozorností oznámilo, že přestává hlídat hranice, v autobusech přivezlo tisíce lidí k pozemní hranici s Řeckem. „Turecko tehdy řeklo, že nedovolí lidem nasedat na čluny směřující do Řecka, protože to je příliš nebezpečné. To je z turecké strany trochu paradoxní výrok, který ale souvisel s tím, že Turci chtěli na pozemní řecko-turecké hranici vytvořit velký tlak,“ vysvětluje Petrilák.
Pašeráci, kteří fungují na pobřeží, proto neměli volnou ruku jako dřív. „Policie je mnohem víc kontrolovala a i to velice pravděpodobně přispělo k tomu, že lidí v současnosti přichází výrazně méně,“ podotýká.
Co se týká pohybů migrantů a upchlíků uvnitř Evropy, ten aktuální situace, kdy evropské státy kvůli koronaviru uzavírají své hranice, nijak zvlášť neovlivňuje. „Pokud jde například o balkánskou trasu, kde jen Bosnou a Hercegovinou v roce 2019 prošlo asi 20 tisíc lidí do Chorvatska a dál do Itálie, na ni pandemie nemá velký vliv. „Tyto přesuny probíhají nelegální cestou – přes převaděče a pašeráky lidí, prostřednictvím úplatků policistům a podobně,“ říká analytik organizace Pomáháme lidem na útěku.
Na řeckých ostrovech nákaza není – tam se potvrdilo jen několik málo jednotek případů, mezi uprchlíky se ale koronavirus nedostal. V tomto ohledu jsou tedy ostrovy poměrně bezpečné. Je to dané hlavně tím, že už měsíc jsou téměř izolované od pevniny.
Na pevnině to už takto jednoduché není. „Koronavirus byl diagnostikován u několika migrantů ve třech táborech, které skončily v karanténě. Většina z nich byla bez příznaků, vážných případů tam bylo velice málo – šlo pouze o jednotky lidí,“ upřesnil.
Je potřeba si uvědomit, že koronavirus je v pořadí priorit, které trápí uprchlíky na ostrovech, až na několikátém místě. Lidi tam nemají přístup k tekoucí vodě, k teplé vodě vůbec, ani k hygienickým potřebám nebo kvalitnímu jídlu. „Koronavirus je tedy v uvozovkách jen jakási ‚nepříjemnost‘. Pokud se člověk může osprchovat jednou za 14 dní, a ještě kvůli tomu musí celý den čekat ve frontě, koronavirus ho až tak moc netrápí,“ uzavřel Petrilák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: nab
