Letní měsíce se točily především okolo výměny ministra kultury. Ovčáček v kontextu s tím zmínil svůj postřeh, že především ve veřejnoprávní televizi to vypadalo, že kvůli ministru kultury se blíží konec světa. „Vnímáte to také tak?“ zajímal jej Staňkův názor. „Veřejnoprávní televize měla o čem vysílat. Lidé za mnou chodili a říkali, že to byl ten nejlepší prázdninový seriál – seriál o odcházení ministra kultury,“ smál se exministr Staněk a podotkl, že tím zcela jistě pobavili mnoho diváků České televize.
Bylo to jako podražení nohou, okomentoval situaci Ovčáček, který se zajímal, zda to bylo v té době uvnitř ČSSD hodně zlé. Staněk reagoval se slovy, že je zvyklý být terčem útoku. „Když jste politicky aktivní, nebo jste házenkářský rozhodčí, jako jsem byl já, tak jste zvyklý, že na vás lidé pokřikují a neříkají lichotivé věci,“ krčil docent rameny s tím, že sport jej hodně zocelil. „Ve sportu ale fungovala alespoň nějaká pravidla, ve vrcholové politice však pravidla ne vždy platí,“ dodal.
Staněk neskrývá, že ho přístup předsedy Jana Hamáčka zpětně mrzí. „Věděl o mých krocích, věděl, co se připravuje, kterým směrem směřuje řízení ministerstva. Ujišťoval mě, že za mnou stojí, že je vše v pohodě. Pak ale došlo k nějaké změně, ktorou si neumím vysvětlit,“ dodává Staněk. Přemítal, že za změnou mohly stát propadající se preference, vnistrostranický tlak, nebo tlak určité částí kulturní obce, která měla pocit, že je jeho rozhodováním ohrožena.
„Je mi líto, že jsem nedokončil, co jsem začal... Nikdo není neomylný, možná jsem neměl dostatečné politické krytí, přemýšlel jsem pragmaticky a ekonomicky a je mi to vytýkáno. Závěr byl smutný, nečekal jsem, že ta rána přijde od vlastních lidí,“ pokračoval Staněk.
Stejně tak vyjádřil zklamání nad tím, že mu nikdo nezdůvodnil, proč jej hodili přes palubu. Ani už prý nedoufá, že se vysvětlení dočká. „To vysvětlení nikdy nepřijde. Z očí do očí se věci buď říkají špatně, nebo ta skutečnost tak jednoznačná není,“ myslí si Staněk.
Ani na posledním jednání klubu ČSSD na tuto věc nedošlo. „Nástupce, Lubomír Zaorálek, se rozhodl realizovat program Antistaněk: vše, co jsem udělal, bylo špatně,“ konstatoval Staněk, kterého lidsky mrzi, že si společně se Zaorálkem nenašli čas, aby si jeho kroky vysvětlili. „Mohli jsme si sednout, řekl bych mu, co mě k tomu vedlo a proč jsem ty kroky udělal, měl jsem pro každý nějaký důvod,“ zdůraznil.
„Baví vás to být po tom všem v ČSSD?“ ptal se s údivem Ovčáček. „Nemrzí mě to. Věřím, že ČSSD v minulosti, v současnosti i v budoucnosti může mít program, který je zajímavý a prospěšný pro velkou část české společnosti,“ odpověděl Staněk, který je principiálně levicově orientovaný. „ČSSD se ještě může vrátit ke svým původním kořenům,“ zopakoval, načež Ovčáček poznamenal, že by to byl spíš malý zázrak.
„Necítíte se jako konzervativně levicový politik v rámci ČSSD jako disident?“ položil Ovčáček další otázku. „Neřekl bych disisent, ale jako jakýsi rebel. A to v tom slova smyslu, že se nesmiřuji s tím, co je nám předkládáno a prezentováno, že se to tak musí být,“ myslí si Staněk, který stále považuje ČSSD za demokratickou stranu, kde mají jiné názory právo na existenci.
Ovčáček poznamenal, že jako s rebelem to s ním nebude mít ČSSD jednoduché. „Když je někdo rebel, nabídne se mu nějaka funkce, aby rebelem nebyl,“ pousmál se moderátor. Staněk prozradil, že v Olomouci slyšel, že měl být velvyslancem ve Varšavě. „To se prý intenzivně šířilo v ČSSD. Mě by to ale samotného uráželo,“ zamračil se. „Výbor pro vědu, vzdělání a kulturu je výbor, kde bych mohl působit i do budoucna,“ míní.
„A co takhle usilovat na sjezdu ČSSD o post předsedy?“ nadhodil Ovčáček další z možností. „Je otázkou, zda ČSSD vůbec změnu chce a jestli bych já chtěl stát v jejím čele. Víte, rebel také může skončit jako Jan Sladký Kozina nebo jako Mistr Jan Hus. V určité fázi mých názorových pohledů na českou kulturu mi to pár lidí připomenulo,“ řekl Staněk, který si oddechl nad tím, že hranice v Česku naštěstí nehoří.
Naštěstí jsme v Česku ještě humánní, podotkl Ovčáček. Exministr ale namítl, že rozhodně ne humánní na sociálních sítích. „Na sociálních sítích je to psychické, až fyzické likvidování lidí. Když nemáte názor jako určité bubliny, zašlapaly by vás pod zem,“ řekl Staněk z vlastní zkušenosti. Naopak lidé, které potkavá na ulicích, mu prý drželi ve sporu o ministra kultury palce.
„Pokud budeme v naší politice upřednostňovat názor politických sekretariátů, lidí, kteří běžného pracujícího člověka viděli jen v příručce mladého sviště, tak to bude špatně,“ je přesvědčen Staněk, podle kterého strany s takovým přístupem budou mít pak velký problém. Dnes mají lidé podle Staňka svůj názor a chtějí vidět splněné sliby a reálnou politiku.
Následně chtěl Ovčáček objasnit selfie, na kterém je Staněk společně s Michalem Šmardou na hudebním festivalu Colours of Ostrava. „Naše setkání mělo symbolizovat, že jsme i mimo stranu normální lidé, kteří se chtějí pobavit a mají rádi hudbu, že se dokážeme oprostit od každodenních problémů,“ uvedl Staněk s tím, že selfie si udělali celou řadu.
Dále se moderátor Ovčáček zajímal, zda Staňkovi stálo vůbec za to být ministrem kultury. „Byla to jedna velká zkušenost s vysokou politikou, když jste ale na vrcholu, tak tam hodně fouká. Pokud za sebou nemáte tým lidí, o který se můžete opřit. Tu pomyslnou trojnožku, která vás podrží, tak je to složité,“ připustil bývalý ministr kultury, který si z toho ale odnáší poučení a zkušenost.
„Když jste odvolal ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, musel jste tušit, co přijde,“ podotkl Ovčáček. „Žádný krok, který v politice děláte, neděláte, aniž by nebyl promyšlený,“ reagoval Staněk. „Nebylo to děláno amatérsky. Kdybych měl myslet politicky, tak Fajta nikdy neodvolám a ještě dnes sedím na postu ministra kultury,“ je si vědom bývalý ministr.
Dnes Staňka velmi zaráží, že současný ministr kutlury přijede do Olomouce, omlouvá se za svého předchůdce se slovy, že tam k ničemu nedošlo a je klid po pěšině. „Vyšetřování přitom stále běží. Jak se může dopředu vědět, že tam nic špatného není? Co by se stalo, kdyby třeba ministryně spravedlnosti pronesla, že se omlouvá premiérovi za to, že je stíhán za Čapí hnízdo, protože se domnívá, že to dopadne jinak?“ poukazuje na absurdní chování Staněk.
„Nikdy jsem nešel cestou podlézání a nahrávání. Vždy jsem se snažil jít cestou efektivnosti a přemýšlení, do čeho investovat a jaký bude zpětný přínos,“ uzavřel docent Staněk s tím, že zkrátka nechtěl dělat to, co se po něm chtělo, tak jeho epizoda ministra kultury skončila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
