Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
O tom, že, co se týká zvyšování platů pedagogů, jde o bohapustou lež, hovoří otevřeně předseda Pedagogické komory Radek Sárközi. Žádné přidání se totiž v příštím roce konat nebude. Ředitelé škol totiž hypotetické „navýšení“ o 2500 Kč měsíčně rozmělní mezi jiné, a to pedagogické a nepedagogické zaměstnance, protože jinak by jim odešli, když se finance na jejich platy snižují o dvě procenta. Sárközi je naprosto přesvědčen, že v roce 2024 prostě ve školství opět o peníze přijdou. „Na školu přijde jeden balík peněz na platy, nejsou tam ‚omašličkované‘ finance pro učitele, ostatní pedagogické pracovníky a nepedagogy. Pokud ve státním rozpočtu bude výpočet, že se přidá učitelům, ale ostatním zaměstnancům platy klesnou (hovoří se o snížení o 2 procenta), ředitel školy bude nucen toto snížení saturovat z peněz na odměny původně určené pro učitele, aby mu ostatní zaměstnanci nedali výpověď,“ vysvětlil.
Psali jsme:
Zmínil i to, že ředitelé jsou v tak těžké situaci, že budou těžko vysvětlovat, proč platy učitelů opravdu nahoru nepůjdou, když se o nich píše, že mají garantováno zákonem 130 procent. „Ve skutečnosti je to jedna velká lež. Pracovníci škol mají garantovánu jen tarifní část platu a nárokové příplatky (např. minimálně 1500 Kč měsíčně za třídnictví). Garantovaný (tarifní) nástupní plat učitelky mateřské školy činí aktuálně 25 040 (8. platová třída) a učitele základní nebo střední školy 32 120 Kč (11. platová třída). Vše měsíčně v hrubém. A například tarifní platy kuchařek jsou dokonce pod minimální mzdou,“ konstatoval.
Velmi ostře sledovaná jednání o balíčku?
Školské odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti. Předseda odborářů František Dobšík v jednom z rozhlasových vysílání podotkl, že je pozitivní, že platy porostou, akorát měli představu, že půjde o růst ve srovnání s loňským rokem a ne rokem 2022. „Sice se přidává učitelům, ale je otázkou, jak na tom budou nepedagogičtí pracovníci,“ prohlásil. „Budeme se snažit co nejvíce informovat školskou veřejnost a bude záležet, jestli vyslechne rétoriku, že je potřeba šetřit, nebo bude ochotná se za nějaký posun postavit,“ zmínil.
Ministr: Učitelé se stanou jedinou státem financovanou…
Rozpočet Ministerstva školství pro příští rok má totiž růst téměř o čtyři miliardy korun, a to vláda schválila. Část z tohoto objemu peněz má jít i na platy učitelů. Dále také ministerstvo slibuje, jak se učitelé v příštím roce můžou těšit na lepší plat. „Je to samozřejmě ta varianta, která je úspornější,“ vysvětlil už dříve veřejnosti Mikuláš Bek.
Podle ministra školství Mikuláše Beka budou mít ředitelé v příštím roce v průměru na jednoho učitele přibližně o 2500 korun více. „Učitelé se stanou jedinou státem financovanou skupinou zaměstnanců, které platy v příštím roce porostou,“ zdůraznil šéf resortu. Podle něho se průměrná mzda učitele v příštím roce vyšplhá na 52 400 korun.
Handlování už charakteru zcela nedůstojného
Kritici tohoto rozhodnutí opravdu nestojí o výhru zmiňovaného typu. SOCDEM připomíná, že pokud se tvrdí, že vzdělávání je prioritou, neměl původní návrh na meziroční snížení výdajů o necelých 30 mld. korun vůbec přijít na světlo denní. A formálně vylepšená verze? Po započtení inflace vzdělávání přijde o dvě desítky mld. korun méně než loni.
„I poslední verze výdajů, která vznikla způsobem, jaký by člověk čekal spíš u trhovců na Dálném východě, neznamená nic pozitivního,“ komentuje rozpočet předseda Sociální demokracie Michal Šmarda.
Strohá fakta jsou jasná. Na zvýšení platů vyčlenili 8,5 mld. korun a to vystačí nanejvýš na dosažení úrovně 113 procent průměrné mzdy. Už není řeč o nějakých státem garantovaných procentech. Na platech nepedagogických pracovníků v regionech chtějí ušetřit 9 mld. a to v regionech, takže další desítky tisíc lidí na dlažbě? Podle statistik vydělá kuchařka v jídelně průměrně 19 680 korun. „Nyní bude k tomu ještě v nejistotě, zda o své místo nepřijde. Je to výraz neúcty vlády k těmto lidem, kteří poctivě pracují,“ říká Šmarda.
Tvrdě proti! Hlavně, ať se sníží nerovnosti mezi středoškoláky?
Osekání rozpočtu na školství přichází v době, kdy jsou třeba modernizace a změny. „V praxi se ukazuje, že je nutné urychleně provést zásadní změnu u středoškoláků. Právě ta by měla spočívat v menší profilaci absolventů. Současný systém prohlubuje sociální nerovnost a snižuje šance na trhu práce,“ podotýká místopředsedkyně SOCDEM a vysokoškolská pedagožka Daniela Ostrá. Odkazuje se přitom na průzkum PAQ Research, kde se uvádí, že: „všeobecný základ poskytne absolvujícím lepší pozici na pracovním trhu, rozvine klíčové kompetence nejen pro pracovní život a dále sníží nerovnosti mezi jednotlivými typy oborů středních škol“. Řešením je podle ní zvýšit kapacitu liceí a gymnázií, umožnit mezioborovou prostupnost mezi školami a rozvinout systém celoživotního vzdělávání. „Tyto změny však nejde dělat v podmínkách, kdy jsou prostředky na rozvoj školství seškrtané,“ poznamenává místopředsedkyně.
Návrh rozpočtu také počítá s poměrně výrazným snížením výdajů na vědu a výzkum, a to podle zveřejněné předlohy až o 4,1 miliardy korun (tj. o 8,4 %). „Už nyní připomíná snaha získat granty známé Hunger games. Výzkum je silně podfinancovaný, což dvojnásob platí u humanitních oborů,“ konstatuje Ostrá.
Úsměvná už se v této souvislosti může zdát pozvánka na mezinárodní konferenci, která se bude konat 17. října v Poslanecké sněmovně se zaměřením na „efektivní pedagogiku elementární čtenářské gramotnosti“. Tato aktivita se bude věnovat tématu, jak správně naučit děti číst.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
Jirka Nový
