V roce 2023 by se HDP mohl zvýšit o 0,1 %. Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.

„Dubnová predikce ministerstva přinesla hned několik dobrých zpráv pro českou ekonomiku. Jednak zlepšila odhad vývoje hrubého domácího produktu, který by se letos měl udržet v černých číslech. Po covidové pandemii se tak v další krizi znovu potvrzuje odolnost české ekonomiky. Pozitivní zprávou pro občany je také výhled inflace, která by měla začít rychle klesat a ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. Už v příštím roce se pak inflace vrátí blízko k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky. V neposlední řadě snižujeme odhad nezaměstnanosti, která letos navzdory proběhlé technické recesi nepřesáhne tři procenta a nadále tak zůstane v historickém i mezinárodním srovnání velmi nízká,“ komentuje novou predikci ministr financí Zbyněk Stanjura.   

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně rovněž působí posilování koruny.