Až do 70. let minulého století platilo, že Spojené státy jsou energetickou velmocí. V Texasu či v Kalifornii se těžila ropa ve velkém. Od 70. let však lidé začali stále hlasitěji požadovat ochranu životního prostředí. Vláda Richarda Nixona vyšla požadavkům občanů vstříc a těžiště energetické moci se přesunulo k Blízkému východu či do Ruska.

Na přelomu tisíciletí se ale začala situace znovu obracet. Spojené státy si začaly uvědomovat, že Blízký východ je politicky značně nestabilní. Kechlibar v této souvislosti podotýká, že za tuto nestabilitu mohli Američané do značné míry poděkovat sami době. Vždyť to oni v roce 2003 rozvrátili Irák. Tak či tak to ovšem vedlo k tomu, že se Američané začali více zajímat o energetickou bezpečnost a o efektivní těžbu ropy a plynu z břidlic. Těch mají Američané v zásobě miliardy tun. Těžba se postupně začala vyplácet a Blízký východ byl ohrožen. Saúdská Arábie se sice snažila přivést tyto těžaře ke krachu prudkým sražením cen své ropy, ale kýžený výsledek se z pohledu Saúdů nedostavil. Američtí těžaři se jen naučili pracovat elektivněji. Ropa z Blízkého východu však zůstávala levná a Saúdům začaly scházet finance na udržení svého nákladného sociálního státu.